toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:29
Včera138
Tento měsíc:3604
Celkem:352235

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Tomášek Josef Tisk Email

Josef Tomášek se narodil 1.2.1886 v Nechanicích, okr.Hradec Králové, příslušný byl tamtéž. Vychodil obecnou a měšťanskou školu. Před válkou byl zaměstnán jako hudebník. Oženil se 19.5.1910 v Petrokovské [údaj je špatně čitelný] gubernii, Lodžském újezdu, městě Lodž, v římsko-katolickém kostele Sv.Kříže se slečnou Emilií Česakovou. Do války se narodilo 1 dítě.

Jak sám píše, před válkou žil s ženou ve Varšavě. Toto město bylo tehdy součástí Ruské říše. Po vypuknutí války byla celá rodina v roce 1915 evakuována do Orenburku.

V Orenburku se Josef Tomášek podle vlastních slov přihlásil v roce 1916 do místní čs.organizace, tedy v době počátku jejího fungování. Setrval v ní do roku 1918. Jako důvody, proč nevstoupil do čs.vojska, uváděl:

„1.)tělesná slabost, pro níž jsem v Rakousku nebyl odveden a 2.)starost o často churavou ženu v cizině“. Dále uvádí v „žádosti o přiznání práva legionáře“: „v červenci a srpnu 1918 usnadňoval jsem svojí pomocí obtížnou práci českých kontrarozvědek v Orenburgu, jakožto místních poměrů znalý. Když čsl.vojsko odstoupilo od Samary, byli jsme v Orenburgu zbaveni železničního spojení se Sibiří a tu s úmyslem vstoupiti do čsl.legií vyjel jsem 22. října 1918 vozem do Trojicka a odtud drahou do Omska, kamž jsem dojel 10. listopadu 1918 a následujícího dne, tj. 11. listopadu byl přijat jako dobrovolec a přidělen do 9.roty 1.zál.pluku. V té době ani já, ani kdokoliv jiný v Omsku ničeho nevěděl o převratu ve vlasti 28./X.1918“.

Josef Tomášek se totiž do čs.vojska přihlásil až po datu, kterou zákon po válce stanovil pro uznání charakteru legionáře. Tím datem byl právě den vzniku ČSR. Z dokumentace v jeho složce víme, že Josef Tomášek byl skutečně členem orenburské čs.organizace od roku 1916 do roku 1918. Potvrzuje mu to bývalý předseda této organizace Gründl. Ve složce je také potvrzení o zaplacení tzv.Národní daně, dobrovolného příspěvku na odboj, vybíraného mezi Čechy a částečně i Slováky po celém světě.

Z hlediska jiných dokumentů byl Josef Tomášek zařazen do seznamu Omské sborné stanice v Omsku 11.11.1918. 15.11.1918 byl zařazen do 9.roty 1.čs. střeleckého záložního pluku. Tato jednotka byla nově vytvořená, nemá nic společného s 9.čs.střeleckým plukem K.H.Borovského a brzo se zmenšila jen na záložní doplňovací rotu. Většina dobrovolníků už byla přidělena k jednotkám a noví zájemci nebyli. Josef Tomášek měl hodnost střelce a osobní číslo 78430. Jeho žena zůstala v Omsku.

Dalším údajem je až jeho prohlášení za sběha 6.5.1919. Toto prohlášení však bylo 22.5.1919 zrušeno. Co v té době dělal Josef Tomášek není zjištěno, jen z jedné poznámky by mohlo vyplývat, že v Omsku u pluku byl do ledna 1919. Současně byl Josef Tomášek 22.5.1919 přidělen ke strážní rotě v Charbině.

Ze dne 5.6.1919 je přiložen první záznam o šetření lékařské komise z Vladivostoku, která u střelce 1.záložního pluku Josefa Tomáška shledala nedoslýchavost na pravé ucho.

3.7.1919 měl být Josef Tomášek převeden do 7.roty nového 1.záložního pluku, ale jiným písmem má ke stejnému datu 3.7.1919 napsáno: „Vzhledem k likvidaci 1.zál.čsl.stř.pluku 1.zál.dopl.rota vyděluje se jako samostat.jedn[otka]. Vymazán ze seznamu pluku…Zapsán do seznamu zál.dopl.roty“.

Z 5.7.1919 je v dokumentaci další doklad o konání lékařské komise ve Vladivostoku, která zkoumala střelce „1.zál/9“ jednotky Josefa Tomáška a opět shledala onemocnění. Z dalších poznámek je zřejmé, že Josef Tomášek žil od 6.7.1919 ve Vladivostoku, v místě zvaném Ruský ostrov. V nezjištěný čas dostal jako voják „dovolenou bez omezení lhůty“. Nakonec byl 1.9.1919 Josef Tomášek určen k evakuaci. Mezi říjnem a listopadem 1919 ještě probíhá korespondence čs.vojenských úředníků, mimo jiné o Josefu Tomáškovi. Žádají provedení prohlídky některých vojáků u lékařské komise a: „budou-li uznáni schopnými, ať vykonávají službu“. Josef Tomášek ovšem odjel i s ženou (o dítěti není zmínka) 22.11.1919 11.transportem na lodi Italy-Maru z Vladivostoku. 6.1.1920 byl přistál transport v Terstu a následně se Josef Tomášek dostal po letech do vlasti.

Zajímavou součástí spisu je Průkaz č.673 vydaný v nezjištěnou dobu v I.evakuační stanici ve Vladivostoku paní Emilii Tomáškové. Ten jí umožňoval jakožto manželce čs.legionáře pobírat určitou podporu.


Autor: Bernard Panuš