toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:0
Včera151
Tento měsíc:2832
Celkem:277118

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Den po dni Tisk Email
LEDEN

1.1.

1915 –  Nejtěžší rakouské dělostřelectvo bombardovalo Tarnov - posádku České družiny.

1916 – V Chicagu vyšlo první číslo informačního týdeníku "Czechoslovak Review".

 

2.1.

1919 – Československá vojska obsadila Bratislavu.

 

3.1.

1915 – Založeno Sdružení československých spolků ve Švýcarsku na konferenci švýcarských Čechů v Bernu. Sdružení podporovalo myšlenku obnovení české samostatnosti.

1915 – V bojích na východní frontě použila německá armáda poprvě granáty plněné plynem.

1917 – V Bělgorodu v Rusku byl založen speciální český tábor důstojníků - emisarů pro nábor z řad československých zajatců do československých legií.

4.1.

1919 – Byla skončena repatriace československých legionářů z Itálie.

1920 – Čechoslováci opouštějí Krasnojarsk v Rusku, kam ihned vstupují bolševici.

1920 – Admirál Kolčak požádal československé vojsko o osobní ochranu.

 

5.1.

1917 – Proběhla částečná amnestie dra. Kramáře a spoluobžalovaných.

1918 – Bylo vyznamenáno 371 mužů 2. československého střeleckého pluku za boje u Zborova a 216 mužů téhož pluku za boje na ústupu od Tarnopole.

 

6.1.

1915 – Byla zřízena záložní jednotka České družiny.

1916 – Byla vydána resoluce druhé veřejné schůze argentinských Čechů v Buenos Aires vyslovující se pro československou samostatnost.

1918 – Vydána deklarace generálního sněmu českých poslanců říšské rady na schůzi v Obecním domě v Praze. Tato deklarace je označována jako Tříkrálová deklarace a obsahovala požadavek vzniku samostatného československého státu.

1919 – Byla založena Rusko-československá obchodní a průmyslová komora uralského kraje v Jekatěrinburku.

1919 – Technický oddíl československých vojsk na Rusi pověřen úpravou sibiřské trati, českými odborníky bylo opatřeno 26 topíren a tři vlakové dílny.

 

7.1.

1918 – Výdáno ve Francii všeobecné nařízení o zřízení samostatné československé armády.

1920 – Bylo započato s upisováním akcií Banky československých legií.

 

8.1.

1918 – Prohlášení amerického prezidenta Woodrow Wilsona se 14 body všeobecných mírových podmínek. 10. bod se týkal československého odboje, kde hovořil o autonomii pro národy Rakousko – Uherska, což bylo pro československý odboj zklamáním. Ten plán totiž nepočítal s rozčleněním Rakousko – Uherska, nýbrž s pouhou federalizací říše.

1918 – Boj francouzských legionářů u Flirey ve Francii.

1919 – V Paříži číslem 32. IV. ročníku přestala vycházet "Československá samostatnost".

1919 – Štefánikova reorganizace politické a vojenské správy ruských legií v Jekatěrinburku. Dekretem M. R. Štefánika č. 456 byla mimo jiné zřízena Vrchní kontrola, která měla právo zasahovat do všech složek hospodářského života československých legií, a Finanční správa Československého vojska na Rusi.

 

9.1.

1919 – Zemřel děžurný generál štábu ruských legií, starodružiník, podplukovník Karel Vašátko v Čeljabinsku.

1919 – Byl zřízen statut Technického skladu v ruských legiích, jehož úkolem bylo přejímání válečné kořisti a vydávání výzbroje a výstroje vojenským jednotkám.

1920 – Po rozkazu generála Maurice Janina vojensky zlikvidovat všechny vojenské jednotky nacházející se na magistrále východně od Irkutska nasledovaly boje ruských legií ( částí 2., 3., a 4. československého střeleckého pluku) s divizí atamana Semjonova (Semenova) na pěti stanicích bajkalské dráhy na Sibiři.

 

10.1.

1917 – Dohodové státy uznaly ve své odpovědi na nótu amerického prezidenta Woodrow Wilsona z 23. 12. 1916 požadavek osvobození malých národů. Za jeden z cílů války bylo stanoveno i osvobození Čechů a Slováků.

1919 – Nařízením M. R. Štefánika byla provedena úprava československého soudnictví na Rusi. Byl zaveden Sborový soud, soudy divizní, plukovní a podobně.

1920 – Polská divise evakující se ze Sibiře za Československou armádou se vzdala dobrovolně bolševikům u Krasnojarska.

 

11.1.

1918 – Francouzský podplukovník Armand Charles Philippe byl pověřen velením 21. československého střeleckého pluku francouzských legií a dorazil do Cognacu.

1920 – Zahájeno první jednání ruských legií s pravidelnou armádou bolševiků o odjezdu ze Sibiře.

12.1.

1918 – Vydán rozkaz odstranit z uniforem ruská označení a zavést v Československém armádním sboru československé hodnostní odznaky.

1920 – Obsazeny Verchněudinsk v Zabajkalí a prostřednictvím Japonců uzavřeno příměří se Semjonovem (Semenovem).

 

13.1.

1915 – Rakousko – uherský ministr zahraničních věcí Leopold hrabě Berchtold podal demisi a přešel na post vrchního hofmistra následníka trůnu arcivévody Karla.

 

14.1.

1918 – Vyšlo 1. číslo časopisu "Československý Deník" v Kyjevě.

1919 – Dle výkazu z toho dne spravuje technické oddělení československých vojsk na Rusi 14 dolů, 71 průmyslových závodů a 10 železářských dílen na Urale.

 

15.1.

1915 – V Paříži začal vycházet týdeník "L´ Indépendance tchéque".

1918 – Československé vojsko na Rusi bylo oficiálně podřízeno generálnímu štábu ve Francii.

1919 – První transport československých legionářů - invalidů vyjíždí na italské lodi "Roma" z Vladivostoku do vlasti.

1920 – Československé vojsko na Rusi vydalo irkutské vládě "Politického středu" admirála Kolčaka a předsedu jeho vlády Peperjajeva na soud.

 

16.1.

1919 – Vydán rozkaz ministra vojenství M. R. Štefánika o zrušení plnomocníků Odbočky Československé Národní rady ve vojsku, o zrušení plukovních a rotných komitétů a o zákazu vojenského sjezdu (tzv. sněmu československé revoluce).

 

17.1.

1916 – Ruský generál Jakov Grigorjevič Žilinskij dekoroval 18 francouzských starodružiníků řádem sv. Jiří.

1917 – Proběhla ustavující schůze v zajateckém táboře v Santa Maria Capua Vetere u Neapole, při které vznikl Československý dobrovolnický sbor v Itálii. Sbor se stal prvním ohniskem československé revoluční akce v Itálii.

1917 – V rámci srbských legií dorazil z Oděsy do ruského přístavu Murmansk k dalšímu přesunu na soluňskou frontu 1. jihoslovanský prapor.

1919 – Bohdan Pavlů nastoupil úřad plnomocníka Československé republiky pro Rusko. V zastoupení ministra války generála Štefánika utvořen "Zvláštní sbor pro Rusko", jehož členy byli Pavlů, Syrový, dr. Suchý a Medek.

 

18.1.

1915 – Do České družiny vstoupilo nových 250 československých dobrovolníků z řad rakouských zajatců. Tito dobrovolníci byli postupně zařazováni k jednotlivým rotám.

1916 – Výnosem pražského místodržitelství ustanovena němčina vnitřním úředním jazykem u všech zeměpanských úřadů v Čechách.

1919 – V Cognacu ve Francii byl vytvořen 24. československý střelecký pluk. Byl vytvořen ze zbývajících československých dobrovolníků ve Francii zařazených do náhradních jednotek.

1919 – Zahájen mírový kongres ve Versailles v Paříži. Československou republiku zastupoval Karel Kramář (vedoucí delegace) a Edvard Beneš. Z výsledků tohoto kongresu bylo pro Československou republiku mimo jiné důležité, že ČSR byla povinna převzít část předválečného rakousko – uherského dluhu, zaplatit hodnotu majetku bývalého rakousko – uherského státu a panovnického rodu na území ČSR, zaplatit „poplatek za osvobození“ a uhradit dluhy za vydržování a repatriaci československých legií. O tom více jednala zvláštní „repatriační“ komise v Haagu, která působila až do 30. let. ČSR měla např. ročně platit 81 miliónů Kč „poplatku za osvobození“ po 37 let do roku 1966.

 

19.1.

1915 – Byl proveden první nálet německých vzducholodí na Anglii.

1918 – V Cognacu ve Francii byl z české setniny vytvořen 21. československý střelecký pluk, který se stal první a základní jednotkou československé divize ve Francii.

1918 – V Petrohradě v Rusku bylo zahájeno a následně bolševiky rozehnáno "Ústavodárné shromáždění".

 

20.1.

1915 – Části České družiny konaly nebezpečné vyzvědačské služby na řece Bialé a Dunajci.

1916 – Velitel České družiny zveřejnil rozkaz o přejmenování České družiny na Česko-Slovácký střelecký pluk. Jednalo se o rozkaz náčelníka štábu vrchního velitele ruské armády č. 524 z 20. 1. 1916, který byl posledním vydaným rozkazem České družiny. Jednalo se o první pluk národního vojska.

 

21.1.

1917 – Priklonskij ze strachu před revolucí navrhoval na ruském ministerstvu zahraničí v Petrohradě uzavření míru s Rakousko – Uherskem.

1920 – Proběhlo druhé jednání Československého vojska na Rusi s bolševickou armádou o odjezdu československých jednotek z Ruska.

 

22.1.

1917 – Wilsonův projev k senátu Spojených států amerických, v němž příjímá základní rysy programu dohodových států, prezentovaných v nótě dne 10. 1. 1917.

1919 – V Čitě v Zabajkalí byl vydán Štefánikův dekret o mobilizaci všech občanů Československé republíky nacházejících se na území Číny, Japonska a Ruska.

1919 – Při štábu československého vojska v Čeljabinsku bylo zřízeno dopravní oddělení za účelem zdokonalení dopravy na sibiřské magistrále.

 

23.1.

1919 – Části 4. československého střeleckého pluku odjíždějí v etapách do Vladivostoku.

 

24.1.

1915 – Českoslovenští dobrovolníci z Anglie se připojili v zákopech u Remeše k francouzským starodružiníkům.

1917 – Založeno České národní sdružení v Buenos Aires v Argentině jako ústřední organizace Čechů a Slováků v Jižní Americe.

1918 – Prohlášena úplná samostatnost Ukrajiny.

25.1.

1920 – V Irkutsku vystřídala vláda sovětů umírněnou vládu "Politického středu".

 

26.1.

19181. československý střelecký pluk vstoupil do Žitomiru.

 

27.1.

19182. československý střelecký pluk odjíždí do Berdičeva.

1918 – Příjezd velkého transportu československých vojáků z Ameriky do Francie.

1919 – Zahájena evakuace československého vojska z uralské fronty na sibiřskou magistrálu k její ochraně, na rozkaz generála Jana Syrového.

 

28.1.

1915 – Na pařížském sjezdu založena první "Národní rada československách kolonií" pro zahraniční odboj. Byla složena ze zahraničních skupin ve spojeneckých státech: Francii, Rusku, VB, a USA.

1919 – Vyjiždí první části 1. československého střeleckého pluku z Petropavlovska do Irkutska.

1920 – Ve Vladivostoku byl zřízen úřad Hlavního intendanta, jehož hlavním úkolem byla likvidace veškerého hospodářství československých vojsk. Tato likvidace byla ukončena 31. 7. 1921 ve vlasti.

 

29.1.

1918 – Boj československých jednotek s bolševiky u Nižněudinska.

1919 – 1. československá jednotka vjela na sibiřskou magistrálu. Jednalo se o 1. prapor 1. československého střeleckého pluku.

1919 – Prací československých odborníků a instruktorů bylo umožněno zvýšení výkonnosti uralských podniků na 38-42% průměrně a na 200-237% maximálně.

1920 –Ministerstvo národní obrany ČSR rozhodlo o ustanovení zvláštní komise pro vyúčtování československého dluhu ve Francii.

 

30.1.

1918 – Slavnostní přísaha členů Odbočky Československé Národní rady českému národu a Masarykovi v Kyjevě.

 

31.1.

1915 – 250 čechů – zajatců, kteří vstoupili o Vánocích 1914 do České družiny, složilo přísahu.

1918 – Mezi velitelem 2. československé střelecké divize a sovětským velitelem byla uzavřena dohoda uznávající ozbrojenou neutralitu československého vojska.

1919 – Koncem ledna operoval 21. československý střelecký pluk na Těšínsku.



ÚNOR

 

1.2

1916 – 4. rota České družiny pod velením praporčíka Jana Syrového vedla úspěšný boj u Haluzí na řece Pripjati.

1919 – Vydán rozkaz o reorganizaci bývalého Československého armádního sboru v Rusku na „Československé vojsko na Rusi“ o 3 divisích.Tudíž byla v Krasnojarsku založena z 9., 10., 11., 12. československého střeleckého pluku, 3. československého dělostřeleckého pluku a 3. československého těžkého dělostřeleckého oddílu 3. Československá střelecká divize.

2.2.

1917 – Na základě rozhodnutí ruské vlády vznikla Národní rada československá na Rusi, která byla chápána jako orgán československého odboje v Rusku.

1920 – Příjezd 1. československého střeleckého pluku Mistra Jana Husi, jako první bojové jednotky do Prahy a jeho vítání obyvatelstvem. Velitelem byl Karel Kutlvašr.

3.2.

1916 – Francouzský ministerský předseda Aristid Briand přijal T. G. Masaryka, uznal ho za představitele československého národního revolučního hnutí a podpořil požadavek rozdělení Rakousko – Uherska a vytvoření samostatného Československého státu.

1916 – Starodružiník Jan Syrový byl veřejně pochválen za chrabrost dokázanou na rozvědce u Haluzí, jižně od řeky Pripjati, v denním rozkaze ruské armády.

4.2.

1920 – Zahájeno mezi Tulunem a Zimou třetí vyjednávání československého vojska s bolševickou armádou o odjezdu ze Sibiře.

5.2.

1915 – Zakončen pařížský sjezd československých kolonií.

1916 – Francouzští starodružiníci obsazují úsek na Sommě u Moreuil.

6.2.

1918 – Občanská válka na Ukrajině dosáhla kritického bodu.

1918 – Bolševická vojska pod velením Muravjova se přiblížila ke Kyjevu.

7.2.

1918 – Francouzská vláda a Československá národní rada podepsala dohodu o organizaci československé armády ve Francii.

1918 – T. G. Masaryk prohlašuje Československý armádní sbor v Rusku za autonomní součást československé armády ve Francii.

1920 – V Irkutsku byla uzavřena definitivní smlouva mezi československými legionáři a sovětskými orgány o příměří, svobodném odjezdu československého vojska ze Sibiře a o vrácení zlatého pokladu sovětské straně.

8.2.

1918 – Bolševická vojska za velení Muravjova obsadila Kyjev.

9.2.

1918 – V Chicagu zasedá konference Českého Národního Sdružení.

1919 – Příkaz velitele sibiřské armády, aby 1. československý střelecký pluk ochraňoval sibiřskou magistrálu od Krasnojarska po Kansk.

10.2.

1918 – V Brest – Litevsku Rusko prohlásilo válečný stav za ukončený a nařídilo plnou demobilizaci ruských vojsk.

1918 – Vydán rozkaz pro československé vojsko na Ukrajině vycházející z dohody mezi Odbočkou Československé národní rady a vrchním velitelem vojsk vlády lidových komisařů, podle které je československé vojsko v Rusku a na Ukrajině povinno dodržovat nejpřísnější ozbrojenou neutralitu ve vnitropolitických věcech Ruska a Ukrajiny.

1919 – 1. prapor 1. československého střeleckého pluku Jana Husi přichází do Irkutsku.

1919 – Zastaven nábor dobrovolců do Československého vojska na Rusi s platností od 1.1. 1919.

11.2

1917 – Zahájena hromadná agitace v zajateckých táborech na Rusi pro vstup do československé armády.

1917 – Milan Rastisav Štefánik vystupuje jako hlavní oponent politiky Priklonskij – Dürich.

12.2.

1918 – Vojenská vzpoura českých důstojníků a Dalmatinců 22. pěšího pluku v Mostaru.

1918 – Do zajateckého tábora v Padule přišlo rozhodnutí římské zajatecké komise o bezodkladném vytvoření československých pracovních praporů.

1919 – M. R. Štefánik jmenoval dekretem francouzského generála Maurice Janina nejvyšším velitelem Československého vojska na Rusi.

1920 – Tento den přijela první lokomotiva, poslaná Američany Čechům, z Charbina do Mysové.

13.2.

1920 – Transport „ Nižnij Novgorod“ odváží první části 2. československého střeleckého pluku z Vladivostoku do vlasti.

14.2.

1915 – Francouzští starodružiníci opevňují zákopy u Remeše.

15.2.

1918 – V Berdičevě, kde vedle posádky československé byla i bolševická, byl vyhlášen výjimečný stav.

16.2.

1916 – Mezi jednáními operního představení Wagnerovy Valkýry v Národním divadle v Praze vystoupil slovenský evangelický pastor Jan Malarik s kázáním proti vraždění na frontě.

1918 – Vrchní velitel sovětských vojsk Muravjov vydal písemné povolení československému vojsku k volnému odchodu z Ukrajiny do Vladivostoku, odkud mělo být vojsko evakuováno do Francie.

17.2.

1918 – Zformován 1. československý letecký oddíl. Později odešel spolu s československými vojsky z Ukrajiny do Vladivostoku, kde byl rozpuštěn. Z mužstva byl sestaven automobilní oddíl Dálného východu.

1918 – Vyhlášena Československou národní radou mobilizace československých příslušníků ve Francii, kterou francouzské ministerstvo války uznalo přípisem č. 3176 ze dne 30. ledna roku 1918.

18.2.

1917 – Vrcholí novinářské boje o Masarykově orientaci proti Dürichovi.

1918 – Německo zahájilo postup na Ukrajinu.

19.2.

1916 – Otevřen Ústav slovanských studií při pařížské Sorbonně.

1919 – Nařízen soupis všech příslušníků Československé republiky německé a maďarské národnosti na Sibiři, Japonsku a Číně.

1920 – Vojenská mise z vlasti s podpl. Kopalem v čele přijela do Vladivostoku.

20.2.

1918 – Počátek ústupu Československého armádního sboru z Ukrajiny.

21.2

1916 – Němečtí vojáci zahájili bitvu s Francouzi u Verdunu. Boj trval až do 18. 12. 1916, přičemž padl celkem až milión mužů. Boj však rozhodný nebyl.

1918 4. československý střelecký pluk byl na odchodu z Žitomiru.

22.2.

1916 – Zahájen sjezd Slovenské ligy v Chicagu.

1916 – Švýcarská vláda vypověděla Dr. L. Sychravu, redaktora „Československé Samostatnosti“, ze Švýcarska.

1916 – T. G. Masaryk měl přednášku o „Slovanech ve světě“ na Ústavu slovanských Studií v Paříži.

1918 – V administrativě československých vojsk v Rusku byl zaveden nový způsob datování –  gregoriánský kalendář.

1919 – V Jekatěrinburku byl předán prapor 1. československému údernému praporu.

23. 2.

1918 – Zahájena konference delegátů Sdružení československých spolků ve Švýcarsku.

1918 – Přesila Němců nastupuje na Berdičev.

1918 2. československý střelecký pluk odchází do Kyjeva.

24. 2.

1918 – Proti Odbočce Československé národní rady na Rusi založena podle bolševického vzoru Československá revoluční rada dělníků a vojáků. Byla odmítnuta vojskem a většinou členů Československé sociální demokracie. Zakládáním české rudé gardy docházelo k poškozování československé revolční akce.

1918 – Odchod 1. československého střeleckého pluku ze Žitomira na východ.

25. 2.

1916 – Významný projev americko – českého národního hnutí a Slovenské ligy za naše požadavky byl přednesen před zahraničním výborem kongresu Spojených států.

1917 – Ruský ministr zahraničních věcí Pokrovskij prohlásil, že až do příštího sjezdu Svazu československých spolků na Rusi vláda podrží Dürichův projekt Národní rady.

1918 – Boj 1. československého střeleckého pluku s předvojem německé armády u Korostyševa na Ukrajině.

26. 2.

1916 – 1. prapor České družiny odchází po jednom a půl roce služeb z 3. Ruské armády.

27. 2.

1918 2. československý střelecký pluk po vyčerpávajícím pochodu dospěl ke Kyjevu.

28. 2.

1917 – České národní sdružení v Kimberley v Jižní Africe uznalo Národní radu v Paříži za reprezentanta národa před cizinou.

1918 2. československý střelecký pluk obsazuje řetězový most přes Dněpr.

1919 – Uveřejněn rozkaz M. R. Štafánika ze 16. 1. 1919 o zákazu vojenského sjezdu.



BŘEZEN

 

1. 3.

1918 – Pluky 1. československé střelecké divize na odchodu z Ukrajiny prošly Kyjevem.

1919 – Rozkazem Československého vojska na Rusi byla ukončena činnost polních soudů a byla zahájena činnost soudů divizních.

1920 – Poslední československý vlak opustil Irkutsk. Československé vojsko předalo sovětským orgánům ruský poklad. Lze konstatovat, že boje československého vojska se sovětskými vojsky skončily.

2. 3.

1918 – Střet jednotek 2. československého střeleckého pluku s nastupujícími německými vojsky na velkém mostě přes řeku Dněpr u Kyjeva. Němci byli zadrženi.

3. 3.

1918 – Sovětská vláda podepsala pro Rusko nevýhodný separátní mír s centrálními mocnostmi v Brest - Litevsku.

1918 – Odjezd 1. československého pracovního praporu italských legií z Paduly do přifrontového pásma do území mezi jezerem Gardským, Veronou a Mantovou.

1918 – 7. československý střelecký pluk Hánácký odjíždí z Ukrajiny po Libavo – Romenské dráze k Bachmači. Vedle 7. československého střeleckého pluku byl k důležitému železničnímu uzlu Bachmač poslán ještě 4. a 6. československý střelecký pluk. Tyto pluky měly za úkol tento železniční uzel udržet před Němci do projetí československých vlaků.

4. 3.

1919 – Založen úřad zdravotního náčelníka Československého vojska na Rusi a náčelníkem jmenován pluk. Dr. Hearing. Československé legie měly 7 nemocnic.

1919 – Byl organizačně vytvořen 1. československý pracovní prapor.

5. 3.

1918 – Stance Bachmač,  jako významný železniční uzel, byla obsazena 6. československým střeleckým plukem.

6. 3.

1915 – Ze Starodružiníků byl utvořen Sokolský oddíl pod velením kap. Uspenského.

7. 3.

1850 – Narodil se první president Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk.

1915 – V Moskvě zahájen 1. sjezd zástupců československých spolků v Moskvě. Byl založen Svaz českých spolků v Rusku a určena základní orientace a program československého osvobozeneckého hnutí v Rusku, tedy samostatný československý stát se slovanským králem v čele. Předsedou svazu byl zvolen B. Čermák a tajemníkem J. Klecanda. V květnu 1915 byl přejmenován na Svaz česko - slovenských spolků v Rusku. Svaz zanikl v lednu 1918.

1919 – Oslava narozenin prezidenta T. G. Masaryka po celé Sibiři.

8. 3.

1917 – Demonstracemi v Petrohradě byla zahájena Únorová revoluce (23. února dle ruského kalendáře).

1918 – Zahájeny boje ruských legií s Němci u Bachmače na Ukrajině a zahájena daleká cesta na východ.

1918 – Odeslán dopis T. G. Masaryka, jímž bylo rozhodnuto, že armáda bude přesunuta z Ruska do Francie.

9. 3.

1916 – Německo vypovědělo válku Portugalsku.

1918 – Československá vojska ustupují z Ukrajiny.

10. 3.

1916 – Rakousko-Uhersko  vypovědělo válku Portugalsku.

1918 – Počátek bojů u Bachmače mezi 4., 6. a 7. československým střeleckým plukem a německými jednotkami. Boje probíhaly ve dnech 10. 3 – 13. 3. 1918. Československé jednotky zadržely přesilu německých vojsk a zajistily odchod československého vojska na východ. 12. 3. 1918 byl odražen poslední německý útok a následující den projel Bachmačí poslední československý vlak. V bojích bylo poprve nasazeno československé dělostřelectvo, padlo 45 československých vojáků, 210 bylo zraněněno a 41 se stalo nezvěstnými.

1918 – Byla ustanovena Odbočka Českoslovnské národní rady v USA, jako vrcholný orgán československého odboje ve Spojených státech.

 

11. 3.

1915 – Zakončen 1. sjezd zástupců československých spolků v Moskvě, kterým byl založen Svaz českých spolků v Rusku.

12. 3.

1919 – Maďarská vláda vydal 30. lidový zákon o správě tzv. Slovenské země, jímž odmítla uznat suverenitu Československé republiky na Slovensku.

 

13. 3.

1915 – Zahájen sjezd Českého národního sdružení v Americe v Clevelandu v USA. Došlo ke  sjednocení organizační práce pro zahraniční odboj v Americe.

1918 – Vítězstvím skončily boje ruských legií s Němci u Bachmače.

14. 3.

1917 – Ruská revoluce se šíří z Petrohradu a starobylý trůn Romanovců v Petrohradě prožívá poslední chvíle.

15. 3.

1917 – V Treskyni založen 3. československý střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova rozšířením 3. praporu 1. československého střeleckého pluku.

1917 – Ruský car Mikuláš II. se zřekl trůnu ve prospěch svého mladšího bratra, velkoknížete Michaila Alexandroviče.

16. 3.

1917 – Velkokníže Michail Alexandrovič se zříká trůnu. Moc převzala prozatímní vláda v jejímž čele byl kníže G. J. Lvov.

1918 – Vydán rozkaz Československému armádnímu sboru, který se týkal odevzdání části československé výzbroje sovětským úřadům. Prof. Maxa, jako komisař Československého armádního sboru, svolil, aby v Kursku byla odevzdána část výzbroje ruských legií bolševikům.

17. 3.

1917 – Štefánik předal ministru zahraničí ruské Prozatímní vlády žádost o uznání Československé národní rady jako představitele československého hnutí a zřízení Odbočky Československé národní rady v Rusku.

18. 3.

1918 – Prof. Maxa odjíždí do Moskvy, aby vyjednával jménem Čechoslováků s Leninem.

19. 3.

1917 – Francouzští starodružiníci pronásledují ustupující Němce na úseku Boy – Sorre.

20. 3.

1915 – Založeno České sdružení v Srbsku  na schůzi srbských Čechů ve Skoplji. Sdružení bylo vytvořeno pro odboj v Srbském království.

1917 – Československá brigáda na Rusi přijala rezoluci, ve které  prohlásila samostatnost československého státu v jeho nejširších hranicích a uznala Československou národní radu za prozatímní vládu s Masarykem v čele. Josef Dürich byl vyloučen z Československé národní rady.

1918 – Sovětská strana dostala příkaz k zastavení československých vlaků, jejich odzbrojení a odmítnutí zásobování.

21. 3.

1917 – Ministr vojenství Gučkov rozkazem č. 1 uvolňuje disciplínu ruského vojáka.

22. 3.

1915 – Ruská vojska obsadila významnou rakouskou pevnost Přemyšl.

23. 3.

1917 – Přísaha nové vlády v Rusku.

24. 3.

1915 – 1. a 2. rota České družiny provádí výzvědnou činnost u Gorlice.

1916 – Projevy poslanců E . Kovalevského  a P. Miljukova v ruské dumě pro československé revoluční hnutí.

1917 – Velkokníže Nikolaj Nikolajevič byl zbaven vrchního velení ruské armády a vystřídal ho generál M. V. Alexejev.

1919 – V Jekatěrinburgu se i přes zákaz konal mimořádný sjezd československého vojska, na němž byl odmítnut rozkaz M. R. Štefánka č. 588 a bylo přijato rozhodnutí, že již nebudou chránit týl Kolčakových vojsk. Hlavním důsledkem sjezdu bylo přetvoření dobrovolnického systému československého vojska v řádnou armádu.

 

25. 3.

1915 – 4. rota České družiny konala výzvědné práce  v nebezpečném úsek u Gorlice.

26. 3.

1915 – 3. rota České družiny prováděla výzvědnou akci v okolí řeky Dunajce.

1918 – Rozkaz srbského velitelství, jímž se propouštějí českoslovenští dobrovolníci ze srbské armády na soluňské frontě do Francie.

1918 – Uzavřena tzv. „Stalinova dohoda“ – smlova mezi sovětskou vládou a Odbočkou Československé národní rady na Rusi o volném průjezdu československých legií na východ do Vladivostoku. Československá strana se zavázala k neutralitě ve vnitřních záležitostech Ruska a k odzbrojení československých legií na nezbytně nutný počet zbraní a munice k vlastní ochraně. Sovětská strana zaručovala okamžitou přepravu po sibiřské magistrále do Vladivostoku. Sovětům bylo odevzdáno 21 000 pušek, 216 kulometů, 3 500 koní, 4 letadla, 44 děl a velké množství nábojů.

27. 3.

1917 – Při noční akci výzvědčíků za velení praporčíka Medka bylo zajato 21 říšských Němců 64. pluku u Břežan ve východním Haliči.

1918 – 1. československý vlak odjel z Penzy směrem do Vladivostoku.

1918 – V československých pracovních praporech byl organizován nábor  ke vstupu do jednotek československých legií v Itálii, kde z 17 500 zajatců se 14 000 přihlásilo do legií.

 

28. 3.

1918 – Do anglického Newcastlu dorazila výprava československých vojáků z Ruska, která následně pokračovala do Francie do Cognacu.

29. 3.

1915 – Byla prováděna důležitá výzvědná akce 2. roty České družiny v karpatských lesích.

1918 – Uskutečněn odjezd prvních vojenských formací italských legií na frontu.

30. 3.

1915 – Vydán rakousko – uherský polní rozkaz, ve kterém je vypsána odměna 5000 korun za zajatého československého legionáře.

31. 3.

1915 – Probíhaly přípravy 49. ruské pěší divize k nočnímu napadení 28. pražského pluku podle předem smluveného českého plánu.

1917 – Provolání Národní rady podepsané Edvardem Benešem k československým zajatcům ve Francii a Itálii.

1918 – Ve Francii byl vyloděn nový transport československých vojáků z Ruska, velitelem byl podplukovník Hynek Gibiš.



DUBEN

 

1. 4.

1917 – Spor mezi M. R.  Štefánkem a J. Dürichem v Rusku rozřešen odstoupením Düricha.

1918 – Československá národní rada prohlásila, že hospodaření československých legií je samostatné. Na počátku bylo hospodaření hrazeno ruskou pokladnou, posléze Odbočkou Československé národní rady prostřednictvím zápůjček a od tohoto dne zahájil štáb československých legií vlastní zásobování a financování z vlastních prostředků.

2. 4.

1916 – Vyšlo první číslo časopisu „Čechoslovan“, který vycházel v období 1916 – 1918 v Kyjevě jako týdeník českých krajanů.

1918 – Penza se stává centrem českých bolševiků, kteří se Strombachem v čele ztěžují dopravu československého vojska.

1918 – Americké jednotky vstoupily do bojů na západní frontě.

 

3. 4.

1915 – Zásluhou 2. roty České družiny se vzdaly Rusům 3 prapory 28. pražského pluku (cca. 1800 vojáků) u Dukelského průsmyku v Karpatech na východním Slovensku.

 

 

4. 4.

1915 – Probíhaly výzvědné práce 1. roty České družiny v okolí Tuchova na řece Bialé.

 

5. 4.

1916 – V Paříži byl podepsán Masarykem, Benešem a Dürichem dopis „Našim krajanům v Rusku, který měl za úkol podpořit vznik velkého československého vojska ze zajatců v Rusku.

1920 – Japonci na Sibiři obsadili Vladivostok a Nikolsk – Ussurijsk, přičemž utrpěli značné ztráty.

 

6. 4.

1917 – Ruská válečná rada schválila statut pro vytváření československé armády v Rusku, avšak instrukce byla vydána až 6. 5 1917.

1917 – USA vypovědělo válku Německu a vstoupilo do války na straně Dohody. Při 22 výpravách z USA do Francie bylo přepraveno cca. 2500 československých dobrovolníků, tedy Čechů, kteří v té době žili v USA a nepodléhali americké branné povinnosti.

1918 – Mezi veliteli ruských legií roste nedůvěra k sovětským činitelům.

 

7. 4.

1917 – Kuba vypověděla válku Německu.

 

8. 4.

1917 – Manifestační sokolské cvičení československých zajatců v táboře Santa Maria Capua Vetere v Itálii.

1918 – V Římě se sešel Kongres utlačovaných národů rakousko-uherských. Tedy Poláků, Srbů, Rumunů, Jihoslovanů, Italů, Čechů, Slováků. Probíhal ve dnech 8. 4. – 10. 4. 1918

1920 – Poslední vlak ruských legií na cestě ze Sibiře odjel ze Zabajkalí.

 

 

9. 4.

1917 – Konala se slavnost budoucích „italských českých dobrovolníků“  v Santa Maria Capua Vetere, při níž byl odhalen Bartošův obraz „Za svobodu“.

1917 – Ruská prozatímní vláda vydala manifest o míru bez anexí a kontribucí.

 

10. 4.

1917 – Panama vypověděla válku Německu.

 

11. 4.

1920 – Bojový incident mezi Japonci a ruskými železničními zřízenci . Vlak Orlík je příčinou dočasného československo – japonského konfliktu.

 

12. 4.

1916 – Na sjezdu slovenských stran v Pittsburgu v USA schváleno usnesení Slovenské Ligy v Chicagu ze dne 22. února 1916.

1920 – Konflikt japonské intervenční armády s ruskými stávkujícími železničáři.

 

13. 4.

1918 – Alois Jirásek přednesl slavnostní přísahu československého národa za účasti jihoslovanských zajatců v Praze v Obecním domě. Tato Národní přísaha vyjadřovala manifestační vystoupení za samostatný československý stát.

1918 – Velitelé 1. československé střelecké divize se v Kirsanaji vyslovili proti odevzdání zbraní československého vojska bolševikům a vyslovili požadavek k politickým a vojenským představitelům, aby odevzdávání zbraní bylo okamžitě zastaveno, byla doplněna munice a převzata konrola nad vlaky a bude-li to zapotřebí, aby byl vydán rozkaz na cestu do Vladivostoku i přes odpor bolševické vlády.

1919 – Generál Maurice Janin vydal nótu, že sibiřská magistrála je pod ochranou československé armády od Novonikolajevska po Kutluk.

 

14. 4.

1917 – Zahájen sjezd českého národního sdružení na americkém východě v New Yorku, který probíhal ve dnech 14. 4. – 15.4. 1917.

1920 – Příjezdem několika amerických lodí do Vladivostoku byla evakuace československých vojsk po značné přestávce obnovena.

15. 4.

1916 – Ruská vláda povoluje, aby zajatí Češi vstupovali dobrovolně do srbské armády, tvořící se v Oděse.

 

16. 4.

1918 – Rozkazem Československého armádního sboru bylo nařízeno, aby byla zaváděna v československém vojsku postupě česká nebo slovenská velící řeč, a to i v administrativě. Dále bylo nařízeno zavádět nošení národních stužek na čepicicích.

1919 – V Československé republice byl schválen zákon o zabrání velkých pozemků.

 

17. 4.

1915 – Byl rozpuštěn 28. pražský pluk.

1916 – Byl vydán rozkaz náčelníka štábu nejvyššího velitele ruské armády k postavení československé brigády, kterou měli tvořit 1. a 2. československý střelecký pluk. Formování Československé brigády bylo ukončeno dne 20. 8. 1916.

1917 – Boj francouzských starodružiníků u Auberive u Champagne nedaleko Remeše v rámci francouzské ofenzívy. Do první linie byl nasazen i pluk Cizinecké legie s českými vojáky z bývalé Roty nazdar.

 

18. 4

1918 – Kulometná rota francouzských starodružiníků zasáhla rozhodně do boje u Moreuil.

 

19. 4.

1915 – Druhá rota České družiny v Karpatech získává svou plodnou výzvědnou prací značné popularity.

1916 – Ve Slucku vznikl z 5. – 9. roty československého střeleckého pluku 2. československý střelecký pluk Jiřího z Poděbrad. První rozkaz byl vydán 6. 5. 1916.

 

20. 4.

1920 – Příjezd lodi „Amerika“ (22. transport) do Vladivostoku.

 

21. 4.

1916 – Car Mikuláš II. schválil osvobození „blagonaděžných“ (spolehlivých) československých zajatců na Rusi.

1918 – Podepsána první oficiální smlouva mezi italskou vládou a Československou národní radou o zřízení samostatného československého vojska v Itálii. Itálie uznala existenci jednotné autonomní československé armády, která politicky podléhala Československé národní radě a vojensky italskému velení. Za velitele byl jmenován italský generál A. Graziani. Za itlaskou stranu ji podepsal italský předseda vlády Vittorio Emanuel Orlando a za československou stranu ji podepsal Milan Rastislav Štefánik. K podpisu došlo v Palazzo Braschi.

1918 – Vydán tzv. Čičerinův telegram, jenž měl za následek urychlení přepravy německých a rakousko – uherských zajatců ze Sibiře, čímž byla téměř úplně zastavena přeprava československých legií na východ podél celé magistrály. Na východ od Čeljabinska bylo zastaveno 28 československých vlaků. Toto vyústilo v následné vystoupení legií proti sovětské vládě. Toto období lze považovat za rozhodující mezník ve vývoji československých transportů do Vladivostoku, neboť bylo rozhodnuto o prosazení odjezdu do Vladivostoku vlastními silami.

 

22. 4.

1915 – Byla zahájena 2. německá ofenzíva u Ypres, ve které Němci jako poprvé v historii vůbec použili bojové otravné plyny. K prvnímu použití plynu došlo u Langemarku blízko Yper. Němci otevřeli 6000 válců chlóru na 8 km fronty.

1918 – Poslanec Antonín Kalina připravuje  v braném výboru protest Českého svazu proti změně zákona ze dne 6. června 1886.

1918 – V Itálii vznikl 31. československý střelecký pluk, 32. československý střelecký pluk, 33. československý střelecký pluk a 34. československý střelecký pluk.

 

23. 4.

1917 – Brazílie vypověděla Německu válku.

1917 – 223. prapor kanadské armády byl přepraven do Velké Británie a s ním i českoslovenští dobrovolníci, kteří byli v létě nasazení na západní frontě.

1918 – Ve Folignu vznikla Československá divize v Itálii a dále ve Folignu vznikla 11. československá střelecká brigáda a 12. československá střelecká brigáda.

1920 4. československý střelecký pluk odjel z Vladivostoku do vlasti.

 

24. 4.

1919 – V Novonikolajevsku vznikl 2. československý dělostřelecký pluk.

1921 – Pohřeb popravených italských legionářů v Praze.

 

25. 4.

1916 – Zahájen 2. sjezd Svazu československých spolků na Rusi v Kyjevě, který probíhal ve dnech 25. 4. – 1. 5. 1916. Předal pravomoc v politických otázkách Československé národní radě v Paříži.

1918 – Do Vladivostoku přijel první vlak 5. československého střeleckého pluku.

 

26. 4.

1918 – Boj francouzských legií, bývalých příslušníků roty Nazdar, u Bois Hangard u Amiensu v departmentu Somme v regionu Picardie v severní Francii.

 

27. 4.

1920 – Vyplula loď „ Prezident Grant“ se štábem Československého vojska na Rusi a generálem Syrovým z Vladivostoku.

 

28. 4.

1918 – V Omsku zemřel sekretář Odbočky národní Rady na Rusi Jiří Klecanda.

1919 – Vydáno nařízení Vojenské správy ministerstva vojenství v Rusku o zřízení domu rekonvalescentů při každé divizi.

 

29. 4.

1917 – Velitel srbské divize v Rusku, generál Živkovič, poděkoval zvláštním rozkazem Čechům – srbským dobrovolníkům za chrabrou pomoc v Dobrudži a formálně se s nimi rozloučil při jejich povoleném odchodu do československé armády.

1918 – Tomáš Garrigue Masaryk přijel do Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě.

1918 – Českoslovenští dobrovolníci ze srbské armády na soluňské frontě přijeli do Francie.

 

30. 4.

1919 – V měsíčním hlášení Československého vojska na Rusi se nachází, že bolševici za duben 1919 poškodili šestnáctkrát sibiřskou magistrálu a způsobili 10 železničních neštěstí.



KVĚTEN

 

1. 5.

1915 – Generál Mackensen prorazil ruskou frontu. Češi ustupují jako zadní voj ruské armády v Haliči.

1915 – Vyšlo první číslo Denisovy „ La Nation Tchéque“ v Paříži.

1918 – Slovenské dělnictvo v Liptovském Sv. Mikuláši se vyslovilo pro osvobození Slováků.

1918 – V Josefské pevnosti zemřel Gavrilo Princip, který provedl atentát na Franze Ferdinanda d'Este v Sarajevu. 

 

2. 5.

1918 – K urychlení dopravy vojska do Francie zabavily Spojené státy americké holandské lodě o nosnosti 600 000 tun.

1918 – Nejvyšší spojenecká rada rozhodla, že většina Československého armádního sboru bude poslána na sever. Tedy došlo k zastavení československých transportů na východ a jejich rozdělení na dvě části. Československé vlaky na východ od Omska měly pokračovat v cestě do Vladivostoku a vlaky na západ od Omska měly cestovat do Archangelska a Murmanska. To bylo pro československé vojáky nepřijatelné.   

 

3. 5.

1915 – Itálie vystoupila z Trojspolku.

1915 – Proběhly nebezpečné výzvědné akce České družiny při ústupu k Sanu. 

 

4. 5.

1918 – Do Cognacu ve Francii dorazilo z Paříže 50 československých dobrovolníků, kteří v Paříži byli před válkou zaměstnáni. Přijelo i 14 krajanů z Austrálie.

1919 – Zemřel první československý vojenský ministr generál Milan Rastislav Štefánik při návratu letadlem do vlasti u Bratislavy a s ním i doprovázející jej italští důstojníci.

 

5. 5.

1916 – V Londýně položen základ spolku „Anglických přátel českého národa“, sdružující stoupence československého boje za samostatnost.

1917 – T. G. Masaryk odjel z Londýna do Ruska.

1917 – Rozhodnutím hlavního ruského stanu bylo povoleno zřízení Československého armádního sboru.

1918 – Velká československá manifestace při vítání T. G. Masaryka v Chicagu. 

 

6. 5.

1915 – Jeden prapor 36. mladoboleslavského pluku se vzdal zásluhou České družiny Rusům na Sanu v Haliči. 

1917 –  Zahájen 3. sjezd Svazu československých spolků na Rusi v Kyjevě, který probíhal v dnech 6. 5. – 14. 5. 1917. Tohoto sjezdu se zúčastnili i vojenští delegáti z Československé střelecké brigády a delegáti ze zajateckých táborů, kteří se stali vedoucími celého hnutí.

 

7. 5.

1915 – Německá ponorka U-20 potopila anglickou osobní loď Lusitania s mimo jiné i americkými civilisty na palubě.

1915 –  V Motole byl zastřelen pro velezradu pěšák 102. pěšího pluku Jan Kudrna.  

1917 – Sjezd Svazu československých spolků na Rusi v Kyjevě uznal Československou národní radu v Paříži nejvyšším orgánem československé zahraniční akce.

1918 – Rumunsko uzavřelo mír s centrálními mocnostmi v Bukurešti.

 

8. 5.

1915 – Poslanec Josef Dürich odjel z Čech do zahraničí.

1919 – Bolševické partizánské oddíly napadly československé vlaky na stanici Tajšet na Sibiři.

 

9. 5.

1915 – Do tohoto dne byla Marocká divize, do které byla zařazená i česká Rota Nazdar, přemístěna do Artois a určena pro operaci u Arrasu v severní Francii. V 10:00 hodin ráno nastoupili francouzští starodružiníci k útoku na Arras. Probíhly těžké boje s německými vojsky u Neuville pod Arrasem. Padl nadporučík Dostál a dalších 41 mužů, 90 mužů bylo zraněno. Ztráty Roty Nazdar byly značné a prakticky přestala existovat. Zbylí českoslovenští vojáci byli převeleni do jiných jednotek.

 

10. 5.

1917 – K dobrovolcům v Itálii poslal Edvard Beneš Mirosvala Plesinger - Božinova se zvláštním posláním.

 

11. 5.

1917 – Námořní poddůstojník Fr. Kaucký zastřelen pro velezradu v Pulji.

1917 – Vyskytl se nový návrh sovětů o evakuaci Čechoslováků přes Archangelsk.

1919 – V Tomsku vznikl 2. československý těžký dělostřelecký oddíl z těžkých dělostřeleckých baterií 2. dělostřelecké brigády.

 

12. 5.

1917 – Na sjezdu Svazu v Kyjevě zvolena odbočka Československé národní rady na Rusi.

1918 – V 11. čísle „ Československé samostatnosti“ uveřejněna dodatkem k dekretu ze dne 16. 1. 1917 „Všeobecná nařízení“ o československé armádě.

 

13. 5.

1916 – Bylo rozhodnuto o rozšíření československých vojenských částí na Rusi v Československou střeleckou brigádu.

 

14. 5.

1918 – Incident v Čeljabinsku, který vyvolal nepřátelské napětí mezi československým vojskem a sověty.  Nádražím, na kterém stály vlaky 3. a 6. československého střeleckého pluku, projížděl směrem na západ vlak s maďarskými a německými zajatci, ze kterého byl vyhozen kus železa, který těžce zranil jednoho československého vojáka. Českoslovenští vojáci tento vlak zastavili a viníka zabili. Čeljabinský sovět se postavil za německé zajatce a deset československých vojáků z 6. československého střeleckého pluku bylo zatčeno. Bylo rozhodnuto uvězněné československé vojáky osvobodit silou zbraní, což se 17. 5. 1918 po obsazení nádraží vojáky 3. a 6. českosloveského střeleckého pluku podařilo.

 

15. 5.

1918 – Německá letadla poprvé bombardují Paříž, sídlo Československé národní rady.

 

16. 5.

1917 – T. G. Masaryk přijíždí do Petrohradu s cílem přesvědčit ruské vládní a vojenské představitele o nutnosti rozčlenění Rakousko – Uherska.

1918 – Manifestace československého národa a rakouských Slovanů při oslavě 50. výročí Národního divadla v Praze.

1918 – Hrdinský let poručíka J. Valenty z Plzně na Piavu v Itálii s plány rakouské ofenzívy.

 

17. 5.

1917 – Zveřejněn Manifest českých spisovatelů, který lze považovat za první projev nesouhlasu s rakousko – uherskou nadvládou na domácí půdě.

1917 – Ruským ministrem války se stal A. F. Kerenský, který nebyl příznivcem tvořící se samostatné československé armády v Rusku.

1918 – Anglie zaujímá rozhodné stanovisko v otázce další existence Rakousko - Uherska, ministr Balfour a lord Cecil se vyjadřují ve prospěch československé otázky. The Times píší o nové střední Evropě.

1918 – Vojáci 3. a 6. československého střeleckého pluku obsadili nádraží v Čeljabinsku, následně celé město a osvobodili československé vojáky, kteří byli zadržení čeljabinským sovětem po vypuknutí čeljabinského incidentu.

 

18. 5.

1916 – Z prvních čtyř rot Československého střeleckého pluku vznikl nově organizovaný 1. československý střelecký pluk Mistra Jana Husi.

19. 5.

1916 – Z 1. a 2. československého střeleckého pluku  byla v Ivani zorganizována Československá střelecká brigáda.

1917 – V pražských novinách uveřejněn Manifest českých spisovatelů k českým poslancům na říšské radě.

1919 – Rozhodný boj československého vojska s bolševiky manské skupiny na Sibiři.

20. 5.

1918 – Na předporadách 1. vojenského sjezdu ruských legií v Čeljabinsku, probíhajících ve dnech 20. 5. – 25. 5. 1918, byl zvolen Prozatímní výkonný výbor a zamítnut sovětský návrh na roztříštění československých transportu cestou přes Archangelsk. Jednání se účastnili zástupci československého vojska, velitelé vlaků a velitelé Odbočky Československé národní rady. Odbočka Československé národní rady byla zbavena vedení transportů a její pravomoci převzal Prozatímní výkonný výbor, jehož úkolem bylo dopravit československé vojsko do Vladivostoku. Pokud odepře sovětská vláda souhlas, bude přesun uskutečněn „vlastním českým pořádkem“. Vznikly rozpory mezi Odbočkou Československé národní rady a představiteli československého vojska, týkající se odzbrojení československých jednotek a přesunu na francouzsko – německou frontu. Bylo rozhodnuto nevydávat zbraně, zajistit bezpečnost československého vojska a probít se do Vladivistoku.

1918 – V Jarnacu z vyčleněných jednotek 21. československého střeleckého pluku vznikl 22. československý střelecký pluk. Po výcviku se pluk přesunul do Darney.

1919 – V Tomsku se konal 2. řádný sjezd československého vojska, který přijal provolání ukončit československé zasahování do občanské války v Rusku. Žádal konec všech bojových akcí ve prospěch Kolčaka a urychlený odjezd do vlasti.

1919 – Maďarská vojska zahájila ofenzívu proti československým vojákům na Slovensku.

 

21. 5.

1915 – V Praze zatčen Dr. Kramář a Dr. Scheiner.

1916 – 1. – 3. pluk Srbské dobrovolnické divize vykonal před ruským carem vojenskou přehlídku.

1918 – Vzpoura českých vojáků v Rumburku.

1918 – Na rozkaz Trockého bolševici zatkli zástupce Odbočky Československé národní rady na Rusi B. Čermáka a P. Maxu v Moskvě.

 

22. 5.

1918 – Lord R. Cecil uznal jménem anglického ministerstva zahraničí právo československého národa na úplnou samostatnost.

1918 – Došlo ke konfliku československého vlaku se sovětskou vojenskou posádkou v Krasnojarsku a československý vlak byl bolševiky odzbrojen.

 

23. 5.

1915 – Itálie vyhlásila válku Rakousko-Uhersku.

1918 – Zachyceny československými spojaři dva tajné sovětské telegramy z Moskvy s nářízením pro místní sověty, že československé vojsko má být odzbrojeno a českoslovenští vojáci mají být zavřeni do zajateckých táborů.

 

24. 5.

1918 – U výročí vyhlášení války se v Římě konala velkolepá československá slavnost převzetí praporu italskými legiemi a uznání československé armády.

 

25. 5.

1918 – Trocký vydal přímý rozkaz všem místním sovětům o okamžitém odzbrojení československého vojska. Každý ozbrojený československý voják měl být zastřelen, každý vlak, v němž by byla nalezena zbraň, měl být zajištěn a všemi prostředky mělo být zabráněno přesunu českoslovnských vlaků na východ. Tímto byla zrušena tzv. Stalinova smlouva a de facto tím Trocký vypověděl československému vojsku válku. Československé vojsko na Rusi tedy nepřijalo podmínky odzbrojení navržené sověty a vystoupilo proti bolševické vládě. Počaly první boje mezi československými legiemi a Rudou armádou. Ještě týž den byly bolševiky přepadeny dva vlaky 6. československého střeleckého pluku u Marijanovky, přičemž českoslovenští vojáci byli v boji úspěšní.

 

26. 5.

1915 – Proběhla velká defenzivní bitva ve střední Haliči, jíž se Česká družina aktivně zúčastnila, na Saně u Šiňavy.

1918 – Východoomská skupina ruských legií – vojenské uskupení kapitána Gajdy obsadilo Novonikolajevsk.

1918 – Vlak 2. československé dělostřelecké brigády zákeřně přepaden v Irkutsku. Vlak byl úspěšně ubráněn.

 

27. 5.

1915 – Zásluhou České družiny se vzdaly a přešly do zajetí dva prapory (1500 mužů) 36. mladoboleslavského pluku Rusů v Haliči.

1918 –  Začátek vystoupení Penzenské skupiny ruských legií ve Rtiščevě ve středním Rusku proti bolševikům.

1918 – Zákeřné přepadení vlaku štábu 1. československého střeleckého pluku ve Zlatoustu.

1918 – 3. československý střelecký pluk začal obsazovat Čeljabinsk.

 

28. 5.

1918 – Projev T. G. Masaryka v Chicagu.

1918 – Počátek boje jednotek 1. československého střeleckého pluku a části 4. československého střeleckého pluku s bolševiky u Penzy, který následující den skončil dobytím Penzy.

1918 – 7. československý střelecký pluk obsadil po bojích s bolševiky Nižněudinsk na Sibiři.

 

29. 5.

1917 – Národní rada v Paříži protestuje proti říšské radě vídeňské.

1918 – Vláda Spojených států amerických schválila Lansingovou notou přijetí resoluce utlačovaných národů rakouských v Římě.

1918 – Poprava St. Vodičky a dvou druhů v Rumburku a sedmi českých vojáků v Boru u České Lípy.

1918 – Jednotky 1. československého střeleckého pluku a části 4. československého střeleckého pluku po bojích se sovětskými vojsky dobyly Penzu ve středním Rusku. Penza se stala výchozím místem k evakuaci Československého sboru v Rusku.

1918 Úderný prapor československých legií dobyl Kansk.

1918 – Byl sestaven obrněný vlak Orlík.

 

30. 5.

1916 – Generál Syrový děkuje částem 3. divize za vítězné ukončení bojů s partyzány.

1917 – Státoprávní prohlášení Svazu českých poslanců při zahájení říšské rady ve Vídni.

1917 – V Borispolu vznikl 1. záložní prapor Pražský a od  31. 7. 1917 jako 5. československý střelecký pluk, jenž byl 30. 10. 1917 pojemnováj jako pluk T. G. Masaryka. Pluk se stal součástí 2. československé střelecké divize.

1918 – Masaryk jedná ve „Slovenské lize“ v Pittsburgu o dohodě Čechů a Slováků a o budoucnosti Slovenska.

1918 – Penzenská skupina ruských legií po bojích s bolševiky dobyla Syzraň.

 

31. 5.

1918 – V Pittsburgu ve Spojených státech byla podepsána tzv. Pittsburgská dohoda mezi českými a slovenskými krajanskými organizacemi, která obsahovala zmínku o vzniku budoucího československého státu s republikánskou formou vlády a ústavou.

1918 – Ruské legie obsadily město Tajga, dobyly Petropavlovsk na západní Sibiři a osvobodily Tomsk od bolševiků.

1918 4. československý střelecký pluk po bojích s bolševiky dobyl u Syzraně Alexandrovský most přes řeku Volhu.



ČERVEN

 

1. 6.

1918 – V Paříži byla publikována Lansingova nota ze dne 29. 5. 1918.

1918 – Jednotky 7. československého střeleckého pluku po bojích s bolševiky obsadily Marijinsk na Sibiři, kde se spojila skupina kap. Gajdy se skupinou kap. Kadlece. Dobytím Marijinsku československé vojsko ovládlo sibiřskou magistrálu od Novonikolajevska.

1918 – Porážka bolševiků československým vojskem u Miasu na Urale.

 

2. 6.

1918 – Jednotky 2. československho střeleckého pluku odsadily Kurgan na západní Sibiři.

1918 – Továrna na náboje Ivaščenkovo v Samarské gubernii se 30 000 dělníky přešla do rukou 4. československého střeleckého pluku.

 

3. 6.

1915 – Francouzský senát přijal tzv. Bérengův zákon, který zakazoval po dobu války přijímat do francouzské armády „cizince, kteří jsou příslušníky států vedoucích válku s Francií a s jejími spojenci“, tím znemožnil přijímání nových dobrovolníků a na 2 roky zastavil organizování československých jednotek ve Francii.

1916 – Dr. Karel Kramář, Dr. Alois Rašín , V. Červinka a J. Zamazal odsouzeni k smrti.

1918 – Anglická vláda Balfourovou nótou v odpovědi na Benešova memoranda z 10. a 11. 5. 1918 prohlásila ochotu uznat Československou národní radu nejvyšším orgánem československého hnutí a československé vojsko uznat za organizovanou jednotku bojující ve prospěch Dohody.

1918 – Manifest válečné rady dohodových států ve Versailles projevuje nejživější sympatie pro  osvobozenecké snahy Čechoslováků, Jihoslovanů a Poláků.

1918 – Generál Brusilov přidělil československou brigádu úderné skupině 7. ruské armády.

 

4. 6.

1916 – U řeky Styr ve Volyňské gubernii byla zahájena za velení ruského generála A. A. Brusilova ofenziva ruských vojsk, tzv. Brusilova ofenziva.

1918 – Vlády Velké Británie, Francie, Itálie a Spojených států prohlásily, že: „…budou považovati odzbrojení Čechoslováků za čin zřejmě nepřátelský vůči nim, protože československé oddíly jsou spojeneckými vojsky a požívají ochrany států dohodových…“

1918 – Vítězství penzenské skupiny – 4. československého střeleckého pluku nad sovětskými vojsky u Lipjag ve východním Rusku. Celou akci 4. československého střeleckého pluku organizoval a vedl poručík Jan Gayer, který v této bitvě utrpěl vážné zranění, na jehož následky o pár dní později zemřel.

1918 – Srážka východoomské skupiny ruských legií s bolševiky u Kartaga na západní Sibiři.

1918 – Úmluva marijinská o dočasném příměří ruských legií se sibiřskými bolševiky na trati východně od Marijinska v tomské gubernii.

1920 – Byla založena Jednota československých legionářů.

5. 6.

1916 – Potopen anglický křižník „Dampshire“, na jehož palubě byl anglický ministr námořní Kitchener.

1918 – Vítězství ruských legií nad přesilou bolševiků pod vedením starodružiníka Voženílka u Bezenčuku na samarské frontě.

1918 – Boj u Čerepanova na baurnaulské frontě na západní Sibiři.

1918 – Obsazení Kolčuginských dolů v tomské gubernii.

1919 – Vláda Československé republiky přijala usnesení o návratu ruských legií přes ruský přístav Vladivostok.

 

6. 6.

1917 – Dotaz a stížnost českých poslanců Staňka a soudr. ve Vídni na persekuci českého národa za války.

1918 – Rozhodný vítězný boj ruských legií nad bolševiky u stanici Marijanovka, západně od Omska.

1920 7. československý střelecký pluk přijíždí na cestě do Evropy do kanadského přístavu Vancouveru.

 

7. 6.

1918 – V Římě vyšlo první číslo týdeníku „V boj“.

1918 – Dorazil první ešalon československých legií k Omsku, o ktretý začal boj.

1918 – Velitel 4. československého střeleckého pluku, poručík Jan Gayer, zemřel.

 

8. 6.

1918 – Československé vojsko pod velením Stanislava Čečka dobylo sověty ovládanou Samaru.

1918 – Na západní Sibiři byly obsazeny podruhé Barabinsk a Kainsk.

 

9. 6.

1918 – Jednotky československých legií dobyly Omsk.

1918 – Východoomská skupina kapitána Radoly Gajdy se spojila se skupinou poručíka Jana Syrového u stanice obce Tatarská na západní Sibiři. Vzniklo nové uskupení 4. československého střeleckého pluku , které drželo sibiřskou magistrálu od Miasu do Marijinska. Velitelem východní fronty byl kapitán Radola Gajda.

 

10. 6.

1917 – Československá brigáda se soustřeďuje u Tarnopole a Jizerné v Haliči.

191821. československý střelecký pluk ve Francii odjel na frontu.

1918 – Ruské legie obsadily stanici Kyštym u Čeljabinska.

 

11. 6.

1918 – Ruské legie obsadily Kiněl na samarské frontě a Išim severozápadně od Omska.

1919 – Proběhla první demonstrace delegátů 2. vojenského sjezdu ruských legií v Irkutsku.

1919– Bohdan Paulů a Rudolf Medek žádají vládu Československé republiky o zproštění svých úřadů.

 

 

12. 6.

1917 – Dr. Adolf Stránský přednesl velkou protirakouskou řeč v poslanecké sněmovně ve Vídni.

1918 – Byl uveřejněn dekret Ústřední vlády bolševických sovětů o zrušení Odbočky Československé národní rady na Rusi.

1918 – Čechoslováci organizují na Rusi národní vojsko ze zajatců a počínaje od tohoto data jsou uznáni vůdci malých národů rakousko – uherských bojujících na straně Dohody.

 

13. 6.

1920 – Československé transporty, kterým velel starodružiník podplukovník B. Vuchterle, přijely do Quebecku v Kanadě. 

 

14. 6.

1915 – Fr. Berka odsouzen v moravské Ostravě pro velezradu k smrti.

1917 – Americký pezident Woodrow Wilson měl projev při oslavách tzv. „dne vlajky“, v němž za viníka války označil Německo a vyjádřil, že je jediným nepřátelským státem a ostatní centrální mocnosti jsou v německém područí a plní jeho příkazy. Nakonec se Wilson vyjádřil, že porážka Německa Dohodou by znamenala osvobození národů rakousko- uherska z německého područí, a to včetně samotných Němců.

1920 4. československý střelecký pluk Prokopa Holého uvítán v Hradci Králové.

 

15. 6.

1918 – Československá vojska v boji s bolševiky dobyla Barnaul na západní Sibiři a Stavropol na Volze.

1918 – 1. prapor 33. československého střeleckého pluku bojoval u Santa Dona di Piave při ofenzivě rakouské armády u 3. italské armády. Jednalo se o první bojové vystoupení československého vojska v Itálii. Českoslovenští vojáci zajali 300 rakouských vojáků a získali mnoho zbraní. Boj trval do 23. června 1918. V boji padl zakladatel Československého dobrovolnického sboru Jan Čapek. V bojích padlo 22 československých vojáků, 177 bylo zraněno a 15 popraveno Rakušáky jako vlastizrádci.

1919 – Maďarská republika dostala varování od států Dohody, že pokud neopustí její armáda v určené době území Slovenska a nestáhne se za stanovenou hranici, zasáhnou dohodové státy proti Maďarsku vojenskou intervencí.

 

16. 6.

1915 – Druhý boj francouzských starodružiníků u Souchez pod Arrasem. Z původních 250 mužů zbylo v Rotě Nazdar pouhých 100, proto byla stažena z fronty a jako česká rota přestala existovat.

1918 – Československé legie v bojí proti sovětským vojákům ovládly stanici Klukvennaja.

1918 – Italský legionář a spoluzakladatel Československého dobrovolnického sboru v Itálii, podporučík in memoriam, Jan Čapek padl hrdinně v boji.

1918 – Rakouští vojáci popravili 15 československých výzvědčíků zajatých v boji na Montenellu v Itálii.

1918 – Boje československých legií proti bolševikům u Marijinska a u Kljukvenné ve střední Sibiři.

 

17. 6.

1915 – Vyšlo první číslo týdeníku „Čechoslovák“ v Petrohradě v redakci B. Paulů.

1915 – V Paříži byla ustanovena odbočka „ Českého národního sdružení“.

1917 – T. G. Masaryk uzavřel s francouzským ministrem zahraničí dohodu o přepravě 30 tisíc československých dobrovolníků z Ruska do Francie, avšak tato dohoda následně nebyla dodržena a přepraveny byly pouze 2 transporty.

1918 – Československý obrněný vlak Orlík svedl úspěšný boj se sovětskými pluky u Podbělska.

1918 – V bojích ruských legií s bolševiky vybuchlo 33 vagónů střelného prachu v Ivaščenkových závodech u Samary.

1920 – Příjezd velitele ruských legií, generála Jana Syrového, do Prahy.

18. 6.

1918 – Rakouští vojáci popravili 15 italských legionářů u Conegliano a 5 italských legionářů u Santa Dona v Itálii.

1918 – Ruské legie dobyly Trojick u Čeljabinska a Bugurustan na samarské frontě. U Trojicka byla poprvé nasazena dělostřelecká baterie Kulikovského.

 

19. 6.

1918 – Ruské legie obsadily Ačinsk ve střední Sibiři a Bogotol.

1918 – Českoslovenští vojáci v Itálii byli přepraveni do oblasti Monte di Val Bella.

 

20. 6.

1918 – Ruské legie obsadily Krasnojarsk ve střední Sibiři a Bijsk na západní Sibiři.

1918 – Skupina podplukovníka Ušakova se spojila se skupinou kapitána Radoly Gajdy.

1918 – Proběhl boj italských legií u Santa Dona di Piave.

1918 – Rakouští vojáci popravili u Conegliana 5 italských legionářů a u Oderza 3 italské legionáře.

1918 – Byla vládou vydána první oficiální italská zpráva o bojích Čechoslováků proti Rakousko – Uhersku.

 

21. 6.

1917 – V Borispolu vznikl 2. záložní prapor Československé střelecké brigády a od  27. 7. 1917 jako 6. československý střelecký pluk, jenž byl pojemnován jako Hanácký. Pluk se stal součástí 2. československé střelecké divize.

1918 – Velitelstvím československých vojsk byla na východ od Omska vyhlášena všeobecná mobilizace do pracovních praporů, a to všech Čechoslováků bez ohledu na věk.

1918 – Byl popraven italský legionář B. Havlena u Santa Dona di Piave.

1918 – 21. a 22. československý střelecký pluk dorazil do Darney.

1918 – Boj ruských legií s bolševiky ve stanici Chudojelanskaja východně od Nižněudinska ve střední Sibiři.

 

22. 6.

1915 – Ruské vojsko opustilo město Lvov, které obsadilo rakousko – uherské vojsko.

1917 – Československé vojenské části pochodují ke Zborovu.

1918 – V Darney vznikla Československá střelecká brigáda ve Francii sloučením velitelství 21. a 22. československého střeleckého pluku. Velitelem se stal plukovník Armand Charles Philippe.

 

23. 6.

1914 – Z Chlumu u Třeboňe odjel následík trůnu František Ferdinand d´Este s manželkou Žofií do Bosny na vojenské manévry.

1917 – Starodružiník Igor Vilímek padl u Zborova.

1917 – Bylo rozhodnuto o přestěhování zajateckého tábora Santa Maria Capua Vetere u Neapole do zajateckého tábora v Certose di Padula v jižní Itálii v provincii Salerno.

 

24. 6.

1918 – Probíhal boj ruských legií u Nižněudinska ve střední Sibiři.

1918 – Pobíhaly přípravy k boji před bitvou u Buzuluku.

1919 – Byly zasteveny boje mezi československými a maďarskými vojsky na Slovensku, podepsáno příměří a maďarská vojska začala 30. 6. 1919 odcházet z území Slovenska.

 

25. 6.

1914 – Následní trůnu František Ferdinand d´Este dorazil do Ilidže, lázní u Sarajeva.

1917 – V Berezanu vznikl 3. záložní prapor Československé střelecké brigády a od  16. 8. 1917 označen jako 7. československý střelecký pluk, jenž byl pojemnován jako Tatranský. Pluk se stal součástí 2. československé střelecké divize.

1918 – Československá vojska obsadila Aksakovo v Povolží (místo úmrtí L. N. Tolstého).

 

26. 6.

1917 – V Borispolu vznikl 4. záložní prapor Československé střelecké brigády a od  28. 7. 1917 označen jako 8. československý střelecký pluk, jenž byl pojemnován jako Slezský. Pluk se stal součástí 2. československé střelecké divize.

1918 – Československá vojska pod velením starodružiníka Stanislava Čečka zvítězila v bitvě u Buzuluku na oremburské frontě. Buzuluk byl obsazen.

1918 – Byl obsazen Zlatoust na Urale jednotkami 3. československého střeleckého pluku.

 

27. 6.

1915 – V Petrohradě svolány oba zákonodárné sbory, aby car po porážkách ruské armády vyslechl „hlas ruské země“.

1917 – U štábu 8. armády generála Korlilova byla vytvořena rota českolovesnkých dobrovolníků, kteří vykonávali úlohu rozvědčíků.

1917 – Prohlášení zástupců československé sociální demokracie, Dr. Smetala, Němce a Habermanna, na sociálně demokratických poradách ve Stockholmu o samostatnosti československého státu v rámci podunajské federace.

1918 – Ruské legie obsadily Berďauš a Kusinský závod ve východním Rusku.

 

28. 6.

1914 – Byl spáchal atenát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť Žofii v Sarajevu. Atentát provedl student – revolucionář Gavrilo Princip ve spolupráci se srbskou nacionalistickou organizací „Černá ruka“. Atentát se stal záminkou vyvolání První světové války.

1916 – Slavná účast České družiny na Brusilově ofenzivě.

1919 – Bylo vydáno poslední číslo týdeníku italských legií „V boj“ v Římě.

1919 – V Paříži podepsána Versailleská smlouva vítězných mocností s Německem o výsledcích a ukončení První světové války. V platnost vstoupila 10. 1. 1920

 

29. 6.

1917 – Řecko vypovědělo ústředním mocnostem válku.

1918 – Byla vydána Pichonova nóta francouzské vlády o právech československého národa na samostatnost, čímž byla Československá národní rada v Paříži oficiálně uznána za základ příští československé vlády a za nejvyšší orgán československých zájmů.

1918 – Československá vojska obsadila ruský přístav Vladivostok. Jednalo se o jednotky 5. československého střeleckéh pluku, pět rot 7. československého střeleckého pluku, 8. československý střelecký pluk, 2. československý záložní pluk, 2. českoslovnská střelecká brigáda a ve městě byla také umístěna československá nemocnice. Československé vojsko získalo tři lodě a od té doby měla armáda i československé loďstvo.

1918 – 5. a 6. výzvědná rota v Itálii provedla v oblasti Monte di Val Bella útok, při kterém padlo 20 československých vojáků a 65 bylo zraněno.

1918 – Velitel 3. armádního sboru italského po bitvě u Monte Vall Bello pravil: „Prvního Čechoslováka, jehož potkám, zlíbám veřejně.“

 

30. 6.

1916 – Francouzští starodružiníci, příslušníci bývalé Roty Nazdar, se vyznamenali při útoku na německé pozice u Saint Pierre – Aigle.

1918 – Projev francouzského prezidenta Raymonda Poincaré při slavnostním odevzdání praporu 21. československému střeleckému pluku francouzských legií v Darney ve Vogesách. Tímto projevem francouzská vláda uznala Československou národní radu za nejvyšší orgán a základ československé vlády. 21. československý střelecký pluk vykonal přísahu na prapor. Ten byl zhotoven Fr. Kupkou, předsedou české kolonie. Prvním praporečníkem se stal por. Kleinberger.

1918 – Orlando a Štefánik podepsali druhou dopňovací smlouvu mezi italskou vládou a Československou národní radou o vojenském soudnictví u československého vojska v Itálii. Byl jí zřízen Československý vojenský soud se sídlem v Sulmoně a vytvořena národní stráž.

1918 – Padla sovětská vláda na Sibiři a byla prohlášena Zatimní sibiřská vláda.

1918 – Boj italských legií u Coll Rosso.



ČERVENEC

 

1. 7.

1915 – Česká družina odchází z pozice u Zámostí v Polsku směrem ke Krasnostavu.

1916 – Od 1. 7. – 19. 11. 1916 probíhaly boje u řeky Sommy, které lze považovat za jednu z největších bitev 1. světové války.

1917 – Konference amerického Českého národního sdružení s M. R. Štefánikem ve Washingtonu.

1917 – Začala bitva u Zborova, Československá střelecká brigáda byla nasazena do bojů až 2. 7. 1917.

1918 – Anglická vláda projevila souhlas s projevem francouzského prezidenta Poincaré, proneseným 30. 6. 1918 při odevzdání praporu 21. pluku francouzských legií.

1918 – Založen 1. československý jízdní pluk Jana Jiskry z Brandýsa v Čeljabinsku.

1918 – Ruské legie obsadily Kiparissovskij tunel u Vladivostoku, Škotovo a Sučany.

1919 – Vojenské operace na Slovensku skončily a ze Slovenska odešly jednotky československých legií, francouzské do Prahy a italské do Brna.

 

2. 7.

1917 – Slavné vítězství Československé střelecké brigády u Zborova ve východním Haliči. Bojů se zúčastnilo 3500 československých dobrovolníků, z nichž 185 padlo a 700 bylo zraněno. Českoslovenští legionáři dokázali prolomit rakousko – uherskou frontu do hloubky 2 – 5 km.

1917 – Císař Karel udělil amnestii politickým vězňům.

1917 – V Padule u Salerma v Itálii byl zřízen tábor pro československé zajatce.

191821. československý střelecký pluk byl přepraven do Mortswilleru na alsaské frontě do oblasti Vogéz a Mylhúz, kde prováděl průzkumnou a hlídkovou činnost.

 

3. 7.

1918 – Boj ruských legií u Udrjaku na Urale proti bolševikům, z nichž bylo 800 Němců a Maďarů, a boj u Čišem na Urale.

 

4. 7.

1915 – T. G. Masaryk pronesl řeč na Husově oslavě v Curychu.

1916 – Jako součást ofenzíiy na řece Sommě byl proveden útok 4. arabského pluku, v němž byli i českoslovenští dobrovolníci z bývalé Roty nazdar. Česká četa u obce Balloy en Santere přinutila německý prapor k ústupu. Boj probíhal do 10. 7. 1916 a v české četě padlo 15 mužů a 28 bylo zraněno, tím zanikla poslední ucelená česká jednotka v Cizincké legii.

1917 – Generál Brusilov dal souhlas k vytvoření 2. československé střelecké divize.

1917 – V bratrské mohyle u Cecové bylo pohřbeno 80 Čechů padlých v boji u Zborova.

1918 – Odbočka Československé národní rady v Rusku a Výkonný výbor československých vojsk vydaly v Čeljabinsku prohlášení, že československé vojsko bylo přinuceno vystoupit na ochranu své existence a že přispívá k osvobození bratrských národů.

1918 – Ruský vyslanec v Paříži Maklakov blahopřál Československé národní radě k jejímu uznání francouzskou vládou.

1918 – Ruské legie obsadily město Ufu.

 

5. 7.

1916 – Josef Dürich přijel do Petrohradu a označil se za mluvčího českých politických stran. Prohlásil, že Čechy si přejí být samostatným královstvím, v nemž by byl car českým králem. Jednal s ruskou vládou a byl carem přijat.

1916 – 5. četa francouzských starodružiníků pod vedením br. Maňáka po hrdinné obraně proti celému německému praporu u Belloy-en-Sauterre na Sommě provedla protiútok a zajala 60 mužů a 1 důstojníka.

1917 – Byl organizván 1. československý dělostřelecký divizion, jehož první rozkaz byl vydán 23. 8. 1917.

1918 8. československý střelecký pluk za pomoci 5. československého střeleckého pluku dobyly po dvoudenním boji Nikolsk – Ussurijsk na Dálném východě a vítězně ukončily dvoudenní boj u stanice Vagaj na ťumenské frontě na západní Sibiři.

1918 – Poprava italského legionáře A. Štorcha u Rivy.

 

6. 7.

1914 – Německý císař Vilém II. vyhlásil bezpodmínečnou spojeneckou věrnost Rakousko – Uhersku.

1915 – 500-leté výročí upálení M. J. Husa.

1915 – Veřejné vystoupení T. G. Masaryka a A. Denise proti Rakousku v sále „Reformace“ v Ženevě.

1915 – K Marocké divizi přijeli další čeští vojáci. Francouzští starodružiníci odcházejí z úseku u Arrasu nastupují cestu do Alsaska.

1918 – Penzensko – samarská skupina plukovníka Stanislava Čečka se spojila s čeljabinskou skupinou plukovníka Vojcechovského u stanice Minjar na Urale.

1918 – Velitel penzenské skupiny Stanislav Čeček vydal rozkaz, že Československý armádní sbor se stane předvojem spojeneckých sil při vytvoření stálé protibolševické a protiněmecké fronty v Povolží v Rusku.

 

7. 7.

1915 – Ruský podplukovník Václav Trojanov jmenován velitelem České družiny.

1918 – Srbský vyslanec v Paříži Vesnič blahopřeje Československé národní radě k prohlášení práv československého národa na samostatnost od vlád francouzské, anglické a Spojených států amerických.

1918 – Boj italských legií u Monte di Val Bella v Itálii.

1918 – Boj ruských legií u Bugulmy na povolžské frontě.

 

8. 7.

1918 – Po vlasti se šíří všeobecné zprávy o československých legiích v Itálii.

 

 

9. 7.

1919 – Generál Radola Gajda propuštěn z ruských služeb, odjel z jekatěrinburské fronty do Vladivostoku. 

1920 7. československý střelecký pluk "Tatranský" se po cestě přes Atlantický oceán vrací přes Belgii do Evropy.

 

10. 7.

1918 – Ruské legie dobyly podruhé Alexandrovský most přes řeku Volhu u Syzraně.

1918 – Ruské legie po bojích s bolševiky obsadily Jalutorovsk na ťumenské frontě na západní Sibiři. 

 

11. 7.

1917 – Rakouští vojáci české národnosti zajatí u Zborova vstupují dobrovolně do Československé brigády.

1918 – 6. a 7. československý střelecký pluk v Rusku obsadil Irkutsk.

1918 1. československý střelecký pluk po boji s bolševiky na samarské frontě obsadil Bugulmu.

1918 – Došlo k uzavření smlouvy mezi M. R. Štefánikem a italským generálem Grazianim o zřízení vlastních zajateckých táborů pro zajatce, kteří padnou do rukou československé divize.

 

12. 7.

1915 – Zatčen v Praze Dr. Alois Rašín.

1917 – Založena 2. československá divize v Rusku.

1918 – V Omsku byla zřízena Sibiřská vláda.

1918 – Z 2. československého záložního pluku vznikl 10. československý střelecký pluk.  V prosinci 1918 přijal pluk název Jana Sladkého Koziny. Byl součástí 2. československé střelecké divize, od 1. 2. 1919 3. československé střelecké divize.

 

13. 7.

1918 – V Praze zahájil svou činnost Československý národní výbor, orgán české domácí politiky, jehož hlavním úkolem byla příprava na převzetí moci. Předsedou byl Karel Kramář.

1918 – N. Dmovsky blahopřeje jménem Polského národního komitétu k oficiálnímu uznání Československé národní rady francouzskou vládou.

1918 – Čeští a slovenští zajatci ze Sibiře se sjeli ve značném počtu do Novonikolajevska, kde byl později zřízen 11. a 12. československý střelecký pluk.

 

14. 7.

1917 – Prezident francouzské republiky Raymond Poincare vyznamenal francouzské legionáře při slavnosti „Bastily“.

1918 – Ruské legie po boji se sovětskými vojsky obsadily Chvalinsk na Volze.

1918 – Zahájeny boje československých legií s bolševiky o Kultuk v Pobajkalí.

 

15. 7.

1918 – Československá vojska po boji s bolševiky dobyla Stěrlitamak na Urale a obsadila podruhé Kuzněck západně od Volhy.

1918 – V Čeljabinsku se konaly první porady o vytvoření všeruské vlády a ustanovení velitele Československých vojsk na Rusi vrchním velitelem všech protibolševických front osvobozeného Ruska.

1918 – V Tomsku vznikl 12. československý střelecký pluk, který přijal název pluk Generála Milana Rastislava Štefánika.

1918 – Těžká děla Ludendorffova zahájila pátou rozhodnou německou ofenzivu u Dormansu na řece Marně.

 

16. 7.

1915 – Byl rozpuštěn 36. pěší pluk mladoboleslavský.

1918 – Boje ruských legií s bolševiky u Goloviny na ťumenské frontě a u Jevgeněvky a Spasského na Dálném východě.

 

17. 7.

1916 – Byla zřízena československá záložní rota v Kyjevě.

1917 – Bylo povoleno formování 2. československé divize na Rusi.

1918 – V Jekatěrinburgu byla vyvražděna rodina cara Mikuláše II.

1920 – Konala se velká sokolská slavnost československých vojsk v kanadském městě Quebeck.

 

18. 7.

1918 – Francouzské legie s americkými oddíly útočí u Moulin Laffant a účastní se pronásledování nepřítele.

1918 – Skončen dvoudenní boj ruských legií s bolševiky u Bogadinské na ťumenské frontě na západní Sibiři.

1918 – Vznikl Československý dělostřelecký divizion a parkový divizion.

 

19. 7.

1917 – Příjezd první skupiny československých vojáků z Ruska do La Rochelle ve Francii.

1918 – Ruské legie po bojích s bolševiky dobyly Kultuku na bajkalské frontě na Sibiři.

1918 – V Čeljabinsku bylo vytořeno Technické oddělení Československého vojska na Rusi, které bylo přímo podřízené Odbočce Československé národní rady a jenž se staralo o všechny potřeby a válečnou ekonomiku československého vojska.

1918 – První protiúder francouzského generála Charlese Mangina v bitvě na řece Marně.

 

20. 7.

1917 – Boj 2. československého střeleckého pluku ruských legií s Němci v Podhájíčku u Volosůvky v Haliči na zborovsko – tarnopolské frontě, kde se legionáři ocitli následkem demoralizace ruského vojska v kritické situaci.

1918 – Československá vojska obsadila Ťumeň na západní Sibiři, dobývá stanice Kuzino na jekatěrinburské frontě a Sljuďanky na bajkalské frontě na Sibiři.

1918 – Plukovník Radola Gajda byl jmenován velitelem všech československých i ruských vojsk východní fronty.

 

21. 7.

1915 – Praporčík Jan Syrový s několika starodružiníky zajal 100 mužů 33. rakousko-uherského pluku.

1916 – Bylo zásadně povoleno zřízení zvláštního československého vojska v rámci ruské armády.

1917 – Proběhl boj ruských legií s Němci u Domamorycze na tarnopolské frontě.

1918 – T. G. Masaryk pobýval v Baltimore v Marylandu.

 

22. 7.

1917 – Do Francie bylo převezeno 310 československých zajatců z Rumunska, kteří byli umísěni v La Palice u přístav La Rochele a 5. 8. 1917 byli převezeni do tábora Cournau u Arcachonu.

1918 – Československá setnina cizinecké legie ve Francii odchází z fronty a je zařazena do francouzských legií.

1918 – Jednotky 1. československého střeleckého pluku a 4. československého střeleckého pluku obsadily Simbirsk na Volze.

 

23. 7.

1914 – Srbsku byly předloženy požadavky ze strany Rakousko – Uherska mající charakter ultimáta. Mezi tyto požadavky patřilo například: veřejná omluva Srbska, rozpuštění srbských spolků, propuštění a potrestání srbských důstojníků a možnost spolupůsobení rakouských úřadů při potlačování protirakouského hnutí a vyšetřování atentátu. Bělehradská vláda požadavky přijala až na jedniný bod, a to na účast rakouských úřadů při vyšetřování atentátu.

1918 – Zahájen 1. sjezd Československého vojska na Rusi v Omsku, který byl největším vzepětím demokratické myšlenky v legionářském československém vojsku. Byla ukončena činnost Prozatímního výkonného výboru a obnovena Odbočka Československé národní rady, vytýčeny její pravomoce a v čele s T. G. Masarykem se stala ústředním a řídícím orgánem československého revolučního hnutí na Rusi.

 

24. 7.

1914 – Rakousko-Uhersko uvědomuje velmoci o ultimátu předloženém Srbsku.

1917 – 2. a 3. československy střelecký pluk na Rusi bojuje s Němci u Velkých Hájů na tarnopolské frontě.

 

25. 7.

1914 – Rusko veřejně prohlásilo,  že v případě napadení Srbska Rakousko – Uherskem poskytně Srbsku pomoc.

1914 – Byla doručena srbská odpověď na rakousko-uherské ultimátum.

1914 – Rakousko – Uhersko zrušilo diplomatické vztahy se Srbskem.

1918 – Byl popraven italský legionář J. Sobotka u Creta ve Val Concei v Itálii.

1918 – Proběhla protirakouská manifestace londýnských Čechů.

1918 – Ruské legie obsadily Jekatěrinburg na Urale, místo posledního pobytu vězněné carské rodiny.

 

26. 7.

1914 – Byla vyhlášena částečná mobilizace vojska v Rakousko – Uhersku proti Srbsku.  

1914 – Británie požádala o svolání konference pro vyřešení srbského problému, Francie a Itálie oznamují svůj souhlas.

1918 – Československé vojsko bojovalo o železniční stanici Kaul na ussurijské frontě na Dálném východě.

 

27. 7.

1914 – Německo oznámilo, že se konference pro vyřešení srbského problému nezúčastní.

1914 – Rusko oznámilo svůj souhlas s navrženou konferencí.

1914 – Proběhla manifestační česká schůze v Chicagu, na níž se protestovalo proti válce a na níž se ustavil Československý Červený kříž.

1917 – Vznikl 6. československý střelecký pluk Hanácký.

1918 – Americký transport Slováků přijel do Cognacu ve Francii.

1918 2. československý střelecký pluk a 16 děl 1. československé dělostřelecké brigády bylo nasazeno v boji s bolševiky u Ňazepetrovské.

1918 – Československá vojska na Rusi obsadila Kamyšov na jekatěrinburské frontě a stanici Murino na Bajkale.

 

28. 7.

1914 – Rakousko – Uhersko vyhlásilo Srbsku válku. Vznikem První světové války se vzdálila myšlenka vytvoření spravedlivého Rakouska ke všem jeho národům. Čeští muži museli jít bojovat proti Srbům, Rusům, Francouzům, tedy národům, se kterými česká společnost po mnoho let sympatizovala. Spojenectví Rakousko – Uherska s Německa však u českého národa podporu najít nemohlo.

1918 – Popraven italský legionář Vácha v Madrielle u Asiaga v Itálii.

1918 – Ruské legie obsadily stanici Bogdanoviči na západní Sibiři.

1920 – Rada velvyslanců rozhodla o sporném území na Těšínsku ve prospěch Československé republiky.

 

29. 7.

1914 – Německo odmítlo potvrdit dodržení neutrality Belgie.

1914 – Británie navrhla mezinárodní zprostředkování s cílem vyřešit krizi.

1914 – Rusko vyhlásilo částečnou mobilizaci. Spor mezi Rakousko – Uherskem a Ruskem se přeměnil na spor mezi Německem a Ruskem, neboť ruská mobilizace ohrožovala německé hranice.

1918 – Zřízen první československý vojenský řád „Za svobodu“ (vyznamenání), ozdobený obrazem Žižky.

1918 – Ruské legie obsadily stanici Kaul na ussurijské frontě na Dálném východě.

1918 – Do Vladivotoku přijely první jednotky spojeneckých vojsk. Přijel první transport francouzského koloniálního vojska o počtu 200 Francouzů.

 

30. 7.

1914 – Německé varování Rusku, aby zastavilo mobilizaci. Německo vyhlásilo mobilizaci. Rakousko – Uhersko vyhlásilo mobilizaci v Haliči.

1916 – Poslanci Choc, Buříval, Vojna a Netolický byli odsouzeni pro velezradu.

1919 – Plukovník Karel Voženílek rozdal vyznamenání 2. československému střeleckému pluku v Irkutsku.

 

31. 7.

1914 – V Rakousko – Uhersku následovala po částečné mobilizaci mobilizace všeobecná. Převážně byli v tomto období povoláni muži narození mezi roky 1882 – 1893.

1914 – Rusko vyhlásilo všeobecnou mobilizaci.

1914 – Německo dalo Rusku ultimátum, aby zrušilo mobilizaci a Francii vyzvalo, aby v případě německo – ruské války byla neutrální. Francie a Rusko na ultimátum neodpověděly.

1917 – Velitelem 3. československého střeleckého pluku se stal kapitán Hynek Gibiš, rodák z Olešnice u Častolovic.

1917 – Započala 3. bitva u Yper, která probíhala do 10. 11. 1917.



SRPEN

1. 8.

1914 – Německo vyhlásilo válku Rusku. V Německu proběhla všeobecná mobilizace.

1914 – Belgie a Francie vyhlásily všeobecnou mobilizaci.

1917 – T. G. Masaryk přednesl řeč na manifestačním táboru na Kyjevské univerzitě.

1918 – Pokračoval boj ruských legií u Kaulu na ussurijské frontě. Ústup a defenzíva.

1918 – T. G. Masaryk dal ve Washingtoně rozkaz ruským legiím, aby setrvaly na Rusi a válčily v dohodě se Spojenci.

 

2. 8.

1914 – Hlavní štáb rakousko – uherské armády vydal plán postupu vojenských akcí proti Rusku.

1914 – Německý vpád do Lucemburska, Německo požaduje právo průchodu přes Belgii.

1917 – 2. československý střelecký pluk byl nazván plukem Jířího z Poděbrad.

1918 – Vydána deklarace japonské vlády o vojenské intervenci na Sibiři. Japonská vojska přicházela na pomoc československému vojsku v souladu se spojeneckými dohodami.

1918 – Příjezd oddílů anglického koloniálního vojska z Hong-Kongu do Vladivostoku.

 

3. 8.

1914 – Německo vypovědělo válku Francii a Belgii.

1914 – Německo obsadilo Belgii, do Bruselu vstoupila německá vojska 20. srpna 1914.

1914 – Itálie vyhlásila neutralitu ve válečném konfliktu.

1914 – Protest anglických Čechů a Slováků v Londýně proti politice Rakousko-Uherska, vyjádření jejich odporu ke vstupu do rakousko – uherské armády a jejich protirakouského smýšlení.

1914 – Pařížští Čechoslováci se zapisují v místnostech br. Zahrádky jako dobrovolníci do francouzské armády.

1917 – Vydán rozkaz k formování 4. československého střeleckého pluku.

1918 – Do Francie přibyly posily československých legionářů z Itálie.

1918 – Nařízení Odbočky Československé národní rady na Rusi o uvedení v platnost usnesení 1. sjezdu Československého vojska na Rusi v Omsku mimo jiné o novém složení a rozdělení funkcí členů Odbočky Československé národní rady.

 

4. 8.

1914 – Británie vyhlásila Německu válku.

1914 – Spojené státy americké vyhlásily ve válce neutralitu.

1914 – Karel Kramář zveřejnil článek v Národních listech, v němž nazval světový válečný konflikt jako válku mezi Germánstvem a Slovanstvem a naznačil místo českého národa v tomto konfliktu: „ Státy evropské klásti budou poslední účty ze své politiky. A tolik si řekneme, že po skončení hrůzné války mapy Evropy nepoznáme. O budoucnosti svého národa se nebojíme.“ Tímto se vymezil proti Rakousko – Uhersku a zahájil boj proti němu.

1914 – Moskevští Češi podávají ruské vládě návrh na formování České družiny.

1915 – Na T. G. Masaryka byl vydán zatykač pro zločin velezrady a vyzvědačství.

1918 – Příchod ruských kozáků atamana Kalmykova na ussurijskou frontu.

 

5. 8.

1914 – Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Rusku.

 

6. 8.

1914 – Srbsko vyhlásilo válku Německu.

1918 – Jednotky 1. československého střeleckého pluku pod velením podplukovníka Švece dobyly Kazaň a zmocnily se ruského pokladu v hodnotě asi 651 miliónů rublů, který byl později předán Samarské vládě.

 

7. 8.

1914 – Černá Hora vyhlásila válku Rakousko-Uhersku.

1914 – Ruské ministerstvo války a ministerská rada schválila zásady organizace první ozbrojené jednotky Čechů a Slováků v Rusku, tzv. České družiny.

1918 – 7. československý pluk vstoupil do Murina u Bajkalu po dvoudenní boji.

 

8. 8.

1914 – Počátek přesunu britské dobrovolnické armády na západní bojiště ve Francii.

1914 – Ruský car ve velkém projevu k oběma zákonodárným sborům prohlašuje osvobození Slovanstva za jeden z cílů války.

1914 – Ministru války britské vlády byl doručen seznam 105 Čechů, kteří byli ochotni vstoupit do anglické armády, přičemž jejich žádost byla odmítnuta. Čechům bylo umožněno vstupovat do anglické armády až v roce 1916.

1917 – Národní rada v Paříži vyzývala československé zajatce ve Francii a v Itálii ke vstupu do legií.

1918 – Německá západní fronta se zhroutila.

1918 – Americký prezident Woodrow Wilson souhlasil s vysláním pouze několika tisíc amerických a japonských vojáků do Ruska, pouze jako vojenskou pomoc československým legiím. Přes francouzské a britské požadavky intervence v Rusku, Wilson odmítl poslat větší množství vojáků.

 

9. 8.

1914 – Konala se manifestační schůze kyjevských Čechů a demonstrace pro válku proti Rakousku.

1914 – V Paříži se konala schůze české kolonie a byl založen Výbor osady a dobrovolníků českých v Paříži.

1918 – Balfour jménem anglické vlády uznal Čechoslováky za národ spojenecký, tři československá zahraniční vojska za jednotnou armádu spojeneckou, vedoucí pravidelnou válku a Československou národní radu za představitele budoucí československé vlády.

1918 – Francouzský koloniální  oddíl byl vyloděn ve Vladivostoku.

 

10. 8.

1915 – Německé lodě ostřelovaly Rigu.

 

11. 8.

1914 – Velká Británie vyhásila válku Rakousko – Uhersku.

1914 – Francie vyhlásila válku Rakousko – Uhersku. Po vypuknití války mohli čeští občané vstoupit do cizinecké legie.

1918 – Francouzi převzali velení na ussurijské frontě na Dálném východě.

 

12. 8.

1914 – Černá Hora vyhlásila válku Německu.

1914 – Návrh na zřízení České družiny byl přijat v zasedání ruské ministerské rady v Petrohradě.

1914 – V New Yorku byl ustanoven Českomoravský výbor pro osamostatnění českého národa a byla zveřejněna výzva k finančním sbírkám.

1914 – Rakousko – Uherská armáda zahájila první tažení na Srbsko.

1918 – Japonské vojsko se vylodilo ve Vladivostoku.

1918 – Do Charbinu přijel 1. transport československého vojska, a to 8. československého střeleckého pluku ruských legií.

 

13. 8.

1919 – Zřízena Komise pro organizaci návratu československého vojska z Ruska do vlasti.

1919 – Příjezd poselstva československé vlády s F. V. Krejčím a J. Hilbertem v čele do Vladivostoku.

 

14. 8.

1918 – Balfourova deklarace za dne 9. 8. 1918 uveřejněna v „Československé samostatnosti“.

1918 – Z podnětu velitele samarské skupiny československého vojska, plukovníka Stanislava Čečka, byl vytvořen československý letecký oddíl při 1. československé střelecké divizi.

1918 – Československá divize v Itálii byla přesunuta do 1. bojové linie v prostoru severní části Gardského jezera po městečko Brentonico.

 

15. 8.

1914 – Vydán rozkaz Kyjevského vojenského okruhu čj. 16816, na základě kterého se začala formovat Česká družina.

1918 – Československé části pod vrchním velení plukovníka Radoly Gajdy podnikají frontální nástup na Posolskuju.

1918 – V Samaře vznikl z 1. československého záložního pluku, Kurgánského praporu a samostatného Davlekanovského pochodového praporu 9. československý střelecký pluk, který později přijal jmého Karla Havlíčka Borovského. Pluk byl součástí 1. československé střelecké divize a od února 1919 3. československé střelecké divize.

1918 – V Novonikolajevsku vznikl 11. československý střelecký pluk, který v listopadu 1919 přijal název pluk Františka Palackého.

1919 – V Paříži přestala vycházet „La Nation Tchéque“ , skončila dvojčíslem 23. – 24. IV. ročníku.

 

16. 8.

1917 – Vznikl 7. československý střelecký pluk tatranský.

1918 – Proběhla odvážná výprava ruských legií na lodích po Bajkalském jezeře v týl nepřítele.

 

17. 8.

1917 – T. G. Masaryk na Ukrajině přehlíží Československou střeleckou brigádu.

1917 – Československá národní rada uzavřela s francouzskou vládou dohodu o utvoření československého vojska ve Francii.

1918 – Ruské legie po bojích s bolševiky dobyly Mysovou na bajkalské frontě.

1918 – Bolševici zajali a umučili náčelníka štábu Gajdovi skupiny podplukovníka Ušakova, který byl posmrtně povýšen na plukovníka a pohřben ve Verchněudinsku a později v Kansku Jenisejském.

 

18. 8.

1914 – Rakouští vojáci popravili v Srbsku tři české vojáky litoměřického sanitního sboru.

1917 – Odbočka Československé národní rady v Moskvě vypsala revoluční zápůjčku československému národu na zahraniční vojska a odboj ve výši 20 miliónů franku.

1918 – „Prager Tagblatt“ i ostatní německé časopisy přinášejí poplašnou zprávu o tom, že Anglie uznává budoucí československý stát.

 

19. 8.

1917 – T. G. Masaryk u 2. československého střeleckého pluku v Novoselicích vyslechl přání a stížnosti legionářů.

1918 – Do Vladivostoku přijelo americké vojsko.

1918 – Pobočník velitele 2. praporu 21. československého střeleckého pluku poručík Pán spolu s 70 československými dobrovolníky přepadl německé pozice v Dolním Aspachu a podařilo se jim zajmout první německé vojáky.

 

20. 8.

1914 – Ruská vojenská rada schválila návrh ministerské rady na zřízení České družiny v ruském vojsku.

1914 – Zástupci moskevského Českého výboru byli poprvé přijati ruským carem v Moskvě.

1914 – Cizincům bylo povoleno vstupovat do francouzské cizinecké legie.

1917 – Boj francouzských starodružiníků pod Verdunem.

1918 – Odbočka Československé národní rady prohlásila, že všichni Češi a Slováci spadají pod její pravomoc jako občané příštího československého státu a vyhlásila mobilizaci všech československých zajatců v Rusku. Do konce roku jich bylo do vojska zapsáno 13 740 a do pracovních táborů 4 700.

1918 – Započalo formování 1. rusko – českého  pluku v Samaře na základě rozhodnutí velitele povolžské fronty plk. Stanislava Čečka s úkolem bojovat proti německým a rakousko – uherským vojákům. Měl být postaven z ruských dobrovolníků pod velením českých instruktorů a měl podléhat velení československých vojsk.

1918 – Jednotky 4. a 9. československého střeleckého pluku po dobytí ustupují z Nikolajevska na povolžské frontě.

 

21. 8.

1914 – Francouzští Češi se zapisovali na pařížském Náměstí Invalidů dobrovolně do francouzské armády s cílem založit legie českých dobrovolníků. Realizace byla možná jen v rámci francouzské Cizinecké legie.

1915 – Itálie vypověděla válku Turecku.

 

22. 8.

1914 – Byla založena 1. československá dobrovolnická jednotka ve Francii, Rota Nazdar, která byla součástí Cizinecké legie.

1915 – V Annemasse ve Francii vyšlo první číslo týdeníku „Československá samostatnost“ redakcí dra. L. Sychravy.

1915 – Velitel 42. ruské divize generál Elvalt veřejně poděkoval zvláštním rozkazem 3. rotě České družiny za velkou výzvědnou práci, kterou vykonala.

1918 – Ruské legie obsadily Petrovskij Závod v Zabajkalí.

 

23. 8.

1914 – Japonsko vyhlásilo válku Německu a Rakousko – Uhersko Japonsku.

1914 – Z několik set Čechů ve Francii dobrovolně přihlášených do amády jich asi 300 odjelo z Paříže do cvičného tábora Cizinecké legie v Bayonne.

1917 – U města Polonnoje počala organizace 4. československého střeleckého pluku Prokopa Holého a tím byla organizačně vytvořena celá střelecká divize (od 5. září s názvem Husitská).

1918 – Senátor Lodge v senátní komisi Spojených států amerických pro zahraniční věci prohlásil československou samostatnost jednou z nejdůležitějších mírových podmínek.

1918 – Nové porady v Čeljabinsku o utvoření všeruské koaliční vlády.

 

24. 8.

1914 – Německá vojska vpadla do Francie.

1914 – Začala bitva u Tannenbergu, kde německá vojska zvítězila v boji s ruskými vojáky ve východním prusku. Bitva probíhala ve dnech 24. 8. - 30. 8. 1914.

1918 – Společný postup Japonců, Francouzů, Angličanů a Čechoslováků uvolnil amurskou dráhu.

1918 – Bitvou u Krajevské na ussurijské frontě na Dálném východě byla ukončena operace vladivostocké skupiny, tedy 5. československého střeleckého pluku.

1918 – Edvard Beneš podepsal instrukci, že vrchním velitelem všech československých vojsk v zahraničí se stavá francouzský generál Maurice Janin, který byl pověřen k řízení akcí československé arnády na Sibiři.

 

25. 8.

1914 – Japonsko vypovědělo válku Rakousko – Uhersku.

1915 – Itálie vyhlásila válku Turecku.

1916 – Počátek bojů srbské divize v Dobruži, jichž se zúčastnilo mnoho Čechů (dobrovolců).

1918 – Bylo vydáno 1. číslo „Úředního Věstníku OČSNR“ v Rusku.

1918 – Pád bolševiků v Čitě v Zabajkalí.

 

 

26. 8.

1915 – Itálie vyhlásila válku Německu.

1915 – Zastaveno vydávání časopisu „Čas“ v Praze.

1917 – 1. československý pluk Jana Husi byl na odpočinku v Berezové na Ukrajině po východohaličských bojích.

 

27. 8.

1914 – Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Belgii.

1916 – Rumunsko vypovědělo válku Rakousko-Uhersku.

1918 – Nový transport československých legionářů z Ameriky vyloděn v Bordeaux ve Francii.

 

28. 8.

1914 – Začala výstavba 1. roty České družiny.

1914 – Do Bayonne ve Francii přijel 2. transport československých dobrovolníků a organizování Roty Nazdar pokračovalo.

1915 – Itálie vyhlásila válku Německu.

1916 – Německo vyhlásilo válku Rumunsku.

1918 – Byla definitivně složena československá brigáda ve Francii.

1918 – Plukovník Jan Syrový byl povýšen Odbočkou Československé národní rady na generál-majora a jmenován velitelem Československého armádního sboru v Rusku. Generál Sokolov povýšen na generál-poručíka a jmenován inspektorem ruských legií.

1918 – 33. československý střelecký pluk odrazil útok u Doss Cassina v Itálii a 34. československý střelecký pluk odrazil útok rakouských vojsk v oblasti Martella v Itálii.

 

29. 8.

1916 – V Kyjevě byla uzavřena dohoda a podepsán tzv. „Kyjevský zápis“. Dohodu vypracoval M. R. Štefánik, pojednávala o zásadách československé akce, jimiž byla stanovena organizační jednota odboje podřízeného Národní radě v Paříži a jimiž byl kompromisně vyřešen spor mezi Svazem československých spolků na Rusi, Slovenskou ligou v USA, Československou národní radou a zajatecko – vojenskými zástupci.

1916 – Mezi dny 29. 8. – 31. 8. 1916 byla srbská divize dopravena na lodích do Černé Vody v rumunské Dobrudži a odtud se pěšky přesunula do Medžidije. 

1917 – Řeč dra. Girsy na všeruské konferenci v Moskvě o československém programu a zahraničním hnutí.

 

30. 8.

1914 – Slavnostní mše v srbském chrámu v Moskvě na rozloučenou s českými dobrovolníky odjíždějícími do armády.

 

31. 8.

1918 – Gajdova skupina bajkalsko-východoomská dociluje spojení se skupinou vladivostockou na stanici Olovjanné nad Ononem v Zabajkalí, čímž byl spojen celý armádní sbor. Československé legie ovládly sibiřskou magistrálu od Volhy až po Vladivostok.

1918 – Zřízena autočást československého vojska složená z části bojové u Československého armádního sboru a části technické u vojenského odboru Odbočky Československé národní rady.

1918 – Koncem srpna zahájila činnost Československá vojenská nemocnice amerického Červeného kříže – Buched a v srpnu také byla otevřena Nemocnice amerického Červeného kříže na Ruském Ostrově.



ZÁŘÍ

 

1. 9.

1914 – Do Kyjeva přijeli petrohradští Češi, aby vstoupili do České družiny.

1915 – Edvard Beneš odjel z Čech za hranice.

1918 – Boj ruských legií u Gusicky na nikolajevské frontě v Povolží. Obsazena Usť-Kjachta na čínské hranici v Zabajkalí.

1918 – Generál Jan Syrový jmenován vrchním velitelem všech ozbrojených sil na území osvobozeného Ruska.

1918 – V československém vojsku začala pravidelně fungovat Polní pošta, která obstarávala pošovní dopravu i pro část spojeneckých armád.

 

2. 9.

1914 – V Chicagu se Českoamerická národní rada spojila s Českoamerickou tiskovou kanceláří a Československým pomocným výborem v České národní sdružení, které mělo za cíl vytvoření československé samostatnosti. České národní sdružení finančně podporovalo Masarykův zahraniční odboj a vedlo boj proti zemím Trojspolku.

1914 – V Praze zastaveno „České slovo“.

1918 – Plukovníci Stanislav Čeček a Radola Gajda jmenováni Odbočkou Československé národní rady na Rusi generál-majory a veliteli divizí.

 

3. 9.

1914 – Moskevští Češi přijeli do Kyjeva, aby vstoupili do České družiny.

1918 – Deklarací vlády Spojených států podepsané Lansingem byl uznán válečný stav mezi vojensky organizovanými Čechoslováky a Německem a Rakousko – Uherskem. Československá národní rada byla uznána za vládu de facto vedoucí válku, se kterou je vláda Spojených Států připravena navázat diplomatické styky.

1918 – Konvence mezi anglickou vládou a Československou národní radou o československé armádě a diplomatických stycích.  Československá národní rada byla anglickou vládou uznána za vládu de facto.

 

4. 9.

1914 – Česká družina byla ubytována v Michajlovském klášteře a v budově reálné školy v Kyjevě.

 

5. 9.

1914 – Francouzké a anglické jednotky zastavily ve dnech 5. – 15. 9. 1914 německou ofenzívu, při které německé jednotky pronikly až k řece Marně. Byly vykopány první zákopy a na západní frontě tak začala tzv. poziční válka.

1914 – V Londýně byl ustanoven Český komitét, jako orgán reprezentující Čechy a Slováky žijící ve Velké Británii a zastupující jejich zájmy. Sdružoval 840 členů.

1917 – Československá střelecká brigáda byla přejmenována na 1. československou střeleckou divizi, nazvanou Husitskou.

1917 – U Polonného byla založena 1. československá dělostřelecká divize, nazvaná Husitská.

1917 – Vydán rozkaz náčelníka štábu vrchního velitele ruské armády č. 613 o organizaci Československého armádního sboru.

1918 – Vojenská porada dohodových důstojníků (francouzský generál Paris, japonský generál Juji, ruský generál v československých službách Ditericha) s generálem Gajdou v Olovjanné v Zabajkalí.

 

6. 9.

1917 – Československá kornilovská rota odjela do Mohyleva za účelem ochrany generála Kornilova.

 

7. 9.

1914 – Byl zatčen poslanec Václav Klofáč.

1916 – Probíhal boj československých dobrovolců v srbské divizi s bulharskou armádou u Kara-senan v Dobruži.

1918 – Vydán manifest komitétu členů všeruského ústavodárného shromáždění v Samaře, který uznal Československou národní radu za prozatímní vládu.

 

8. 9.

1914 – Zastaveno vydávání časopisu „Samostatnost“.

1914 – Začala bitva u Lvova. Probíhala 8. 9. – 12. 9. Rusové dobyli 4. největší město Rakousko – Uherska.

1918 – Úderný prapor a 3. československý střelecký pluk ruských legií pod velením plukovníka Vojcechovského po boji s bolševiky dobyly Něvjansku na tamilské frontě na Urale.

1918 – V Omsku byl zřízen 1. československý záložní pluk, který vznikl po přeměně 1. záložního pluku Husitského a 2. záložního pluku v bojové jednotky.

 

9. 9.

1918 – Japonsko uznává československé vojsko za spojeneckou armádu, která je ve stavu pravidelné války s Rakouskem a Československou národní radu za svrchovaný orgán, s níž je ochotno vstoupit v diplomatické styky.

1918 – V Ufě byly zahájeny nové všeruské porady o utvoření koaliční vlády.

1918 – Přesila sovětských vojsk obkličuje Kazaň, nastává rozhodný boj mezi ruskými legiemi a sovětskými vojsky.

 

10. 9.

1914 – Zahájen 1. sjezd delegátů československých spolků na Rusi v Petrohradě (spolků z Petrohradu, Moskvy, Varšavy a Kyjeva). Cílem bylo vytvoření jednotné organizace všech ruských Čechoslováků a boj proti Rakousko – Uhersku s myšlenkou vzniku českého království s ruským panovníkem v čele. Byla vytvořena Rada Čechů na Rusi.

1914 – Porážka Němců v bitvě na Marně. Francouzská a britská vojska zastavila postup německých vojsk na Paříž a donutila je k ústupu. Následně došlo k zhroucení německé počáteční ofenzívy a konec německých nadějí na rychlé ukončení konfliktu.

1918 – Ruské legie opouštějí Kazaň na Volze a přenechávají ji bolševikům. Počátek rozkladu povolžské fronty.

1919 – Podepsána v Saint – Germain – en – Laye ve Francii mírová smlouva dohodovými mocnostmi a Rakousko – Uherskem, která je nazývaná Saint – Germainská smlouva. Potvrzuje likvidaci Rakousko – Uherska a stanovuje hranice nástupnických států. Československá republika převzala celkový dluh 17 miliard korun (s úroky 45 miliard korun).

1919 – Vznikl Svaz československých legionářů a Družina československých legionářů.

 

11. 9.

1914 – Jmenováni první českoslovenští důstojníci v České družině v Kyjevě.

1914 – Sjezd čtyř nejdůležitějších českých komitétů na Rusi: petrohradského, moskevského, kyjevského a varšavského v Petrohradě.

1918 – Lloyd George jménem anglické vlády, děkuje Československé národní radě za sibiřskou anabázi.

 

12. 9.

1917 – Odbočka Československé národná rady se mimo jiné usnesla, že Československé vojsko bude v ruských záležitostech neutrální, českoslovenští vojáci v ruských uniformách se budou odlišovat od ruské armády, bylo zavedeno označení uniforem a velící řečí se stal český jazyk.

1918 – Ruské legie opustily Simbirsk na Volze.

1918 – V Irkutsku byl zřízen československý tábor pro Slováky.

 

13. 9.

1914 – Česká družina v Kyjevě dostala ruské uniformy a zbraně.

1916 – Probíhal boj československých dobrovolců v Srbské divizi u Terskendu v Dobruži.

1918 – Ruské legie opouštějí Volsk na povolžské frontě .

1918 – Vznikl 35. československý střelecký pluk z doplňovacích praporů československé divize v Itálii.

 

14. 9.

1914 – Čtyřčlenná česká deputace podala memorandum carovi.

1918 – Rakouský ministr zahraničí Burian žádá o nezávazné rozpravy zástupců všech států o principech budoucího všeobecného míru

 

15. 9.

1914 – Do České družiny v Kyjevě přijeli jihoruští a západoruští Češi.

1916 – Slovenský Sokol v Americe se podřídil Masarykově vedení v zahraničním odboji.

1916 – Na řece Sommě Britové poprvé nasadili v boji tanky, které však pro technické nedostatky nepřinesly rozhodnutí bitvy.

 

16. 9.

1918 – Bylo zřízeno Československé dopravní oddělení na Rusi.

 

17. 9.

1914 – Car přijal deputaci československého petrohradského sjezdu v Carském Sele.

1917 – Rusko bylo prohlášeno republikou spravovanou pětičlenným direktoriem.

1917 – 310 československých zajatců bylo umístěno do Cognacu, kde bylo vytvořeno ústředí československých jednotek ve Francii.

1918 – Boj ruských legií  s bolševiky u Čerdakli na simbirské frontě pod velením starodružiníka Kutlvašra.

 

18. 9.

1914 – Zakončen 1. sjezd československých spolků na Rusi v Petrohradě.

1914 – Hlavní štáb ruských vojsk v Kyjevě vydal instrukci pro organizaci československých vojenských dobrovolnických jednotek. V té době úřední název nebyl přijat, hovořilo se i o „husitských legiích“.

1917 – Byla provedena jedna z nejvýznamnějších akcí československých dobrovolníků v Italské armádě – tzv. Carzanská akce.

1918 – 21. československý střelecký pluk opustil alsaskou frontu a byl přidělen jako armádní záloha.

1918 – Boj u Carzano ve Val Sugano na italské frontě a zrada Čechů v rakouském vojsku.

 

19. 9.

1915 – „Správa Svazu“ na Rusi nabízí ruskému generálnímu štábu dobrovolnou práci československých zajatců – odborníků.

1916 – Byly skončeny velké boje československých dobrovolníků v srbské divizi s bulharskou armádou u Mamut-Kajusu a Kokardže jihozápadně od Medžidije v Dobrudži.

 

20. 9.

1914 – Proběhla velká protirakouská schůze amerických Čechů v Chicagu.

1917 – Oddíl československého vojska v Rusku odjel z Penzy do Francie.

1918 – Byla vydána energická výzva k americkým Čechoslovákům pro vstup do armády do stáří 46 let.

1918 – Italští legionáři získali první ceny na mezispojeneckých závodech v Římě.

1918 – Úderný prapor a 3. československý střelecký pluk pod velením plukovníka Vojcechovského po bojích s bolševiky dobyl Šajtanky na tagilské frontě na Urale.

1918 – Byla provedena reorganizace sborového hospodářství rozdělením na intendantstvo armádní a týlové.

 

21. 9.

1918 – Boj italských legií – 33. československého střeleckého pluku a 34. československého střeleckého pluku s rakouskými vojsky u Doss Alto v Itálii. Jednalo se o největší bojové vystoupení československých legií v Itálii. Šlo o úspěný boj československých legií, značné množství rakouských vojáků české národnosti zde vypovědělo poslušnost a přešlo do italského zajetí. Italská armáda zde zcela ovládla frontu.

1918 – Došlo k ústupu ruských legií z nikolajevské fronty.

 

22. 9.

1914 – Britové poprvé zkoušejí radiotelegrafické spojením mezi letadly a dělostřelectvem, přičemž první radiotelegrafické spojení mezi letadly bylo vyzkoušeno již v červnu 1914.

1918 – Rakušáci popravili 4 italské legionáře u města Arco v Itálii.

1918 – Boj ruských legií s bolševiky u Nižní Časovny na simbirské frontě.

 

23. 9.

1914 – Česká družina poprvé jako jednotka vystupuje na kyjevské vojenské střelnici.

 

24. 9.

1918 – Boj italských legií s rakouskými vojsky u Cima Tre Pezzi u Assiaga.

1918 – V Ufě byla ustanovena prozatímní všeruská vláda pětičlenného direktoria.

 

 

25. 9.

1915 – Útok československých starodružiníků v rámci Marocké divize u Champange ve Francii, hlavní útok u Saint Hilaire a Suippes.

 

26. 9.

1917 – Řeč Edvarda Beneše v Padule o utvoření československého vojska v Itálii, pronesená  Československému dobrovolnickému sboru.

1918 – V Paříži byla ustanovena z Československé národní rady Prozatímní československá vláda složená z T. G. Masaryka (předseda vlády a ministr financí), E. Beneše (ministr zahraničí a vnitra) a M. R. Štefánka (ministr války) , publikováno 14. 10. 1918. Československá vláda byla uznána Francií 15. října 1918 (de facto 28. září 1918), Velkou Británií 23. října 1918 ( de facto 3. září 1918), Srbskem 23. října 1918, Itálií 24. října 1918, Japonskem 25. října 1918, Kubou 4. listopadu 1918, USA 12. listopadu 1918 ( de facto 3. září 1918), Řeckem 12. listopadu 1918, Belgií 24. listopadu 1918 atd.

 

27. 9.

1916 – V Anglii bylo povoleno utvoření samostatného Slovanského pluku s československou setninou.

1917 – Příkaz o formaci celého československého armádního sboru v Rusku.

1918 – Americký prezident Woodrow Wilson pronesl řeč ve Washingtoně o programových zásadách míru a nového světového řádu.

28. 9.

Plukovní svátek 1. pluku Jana Husi. – památka slavné přísahy kyjevské.

1918 – Uzavřena Svatováclavská smlouva mezi Československou národní radou a francouzskou vládou. Touto smlouvou Francie uznala československý národ za spojnce. Tím měla československá strana právo se účastnit všech spojeneckých konferencí týkajících se československé otázky.

1919 – Rozkaz štábu Československého vojska na Rusi o evakuaci sibiřské magistrály. Generál Jan Syrový vydal rozkaz k všeobecné evakuaci československého vojska ze Sibiře.

 

29. 9.

1918 – Svaz českých poslanců v Praze odmítl vyrovnávací nabídky Vídně.

1918 – Bylo uzavřeno příměří s Běloruskem, počátek konce 1. světové války.

 

30. 9.

1914 – Česká družina za vedení ruských důstojníků cvičila v Kyjevě na Vladimírské Horce.

1917 – Proběhla manifestace pro československou samostatnost v Římě.

1918 – 21. československý střelecký pluk byl nasazen u Vesle u Janchery.

 


 

ŘÍJEN

 

1. 10.

1914 – T. G. Masaryk měl schůzi s národně sociálními poslanci v Praze.

1918 – Byla zřízena československá diplomatická služba v Londýně.

1918 – Hussarkův návrh autonomie a sebeurčení národů.

 

2. 10.

1914 – Vydáno zásadní rozhodnutí francouzského ministra vnitra zaručující Čechům rusofilského a frankofilského smýšlení stejné zacházení jako s příslušníky států přátelských.

1915 – 30 francouzských starodružiníků bylo přiděleno k 1. africkému pluku a odjeli na srbskou frontu.

1916 – Srbská divize byla opět nasazena v rumunské Dobrudži do bojů proti bulharským a tureckým vojákům.

1918 – Odpověď poslance Staňka jménem slovanských poslanců rakouské vládě, otevřeně protirakouská a pro samostatný československý stát.

1918 – Boj ruských legií u Pokrovské na nikolajevské frontě v Povolží. Obsazena stanice Samara u Permu na kungurské frontě.

1918 – Do rukou bolševického vojska padla Syzraň po ústupu jednotek 4. československého střeleckého pluku za Volhu přes Alexandrovský most.

 

3. 10.

1914 – Proběhly první české předporady v Petrohradě, jak řídit odboj proti Rakousko-Uhersku. Předseda p. Červený z Kyjeva.

1916 – Boj československých dobrovolců v srbské divizi u Amzače jihozápadně od Konstancy v Dobrudži.

1918 – Deklarace čínské vlády uznávající československé vojsko na Sibiři za řádnou armádu a Československou národní radu za vrchní kontrolní orgán.

 

4. 10.

1917 – Byla vytvořena 2. československá divize „dosud bez děl“.

1917 – Italské ministerstvo války vydalo dekret o vytváření československých pracovních oddílů, což bylo jakousi náhradou za požadované vojenské dobrovolnické jednotky.

1918 – V Tjumeni vznikl 2. československý jezdecký pluk sibiřský ze samostatných jezdeckých eskadron a skupin.

1918 – Ruské legie po opuštění Syzraně a předmostí Volhy dobyly Nižní Tagil na Urale.

1918 – Poslední výprava československých vojáků z Ameriky byla vyloděna ve Francii.

1918 – Švédská vláda, pověřená Rakousko-Uherskem, Německem a Tureckem, zaslala telegrafický návrh na uzavření příměří a zahájení mírových jednání na základě Wilsonových 14 bodů dohodovým státům.

 

5. 10.

1918 – Ruské legie opustily Stavropol a Melekes na povolžské frontě.

 

6. 10.

1914 – Podplukovník Sezontovič přivezl České družině do Kyjeva prapor vyšitý českými ženami v Moskvě.

1916 – 2. československý střelecký pluk obdržel plukovní prapor.

1916 – Vydáno ministerské nařízení o úlevách pro československé zajatce ve Francii.

1918 – Ruské legie opustily Sarapul na řece Kamě na povolžské frontě a obsadily stanici Laja na tagilské frontě v severním Uralu.

1918 – Československé jednotky předaly prostor u Vittorio Veneta a přesunuly se u Castel Veneta do týlu.

 

7. 10.

1918 – Deklarace prozatímní všeruské vlády, kterou uznala Československou národní radu zákonnou vládou československého státu.

1918 – Rakousko – Uhersko nabídlo Spojencům mír.

1920 – Podplukovník Žák přebral velení úseku na Sibiři.

 

8. 10.

1917 – Dochází k velkému politickému vření na Ukrajině, příznaky blížícího se bolševizmu.

1918 – Ruské legie opustily Samaru na Volze.

 

9. 10.

1917 – Zřízen Československý armádní sbor na Rusi, jako nejvyšší vojeské velitelství československých legií v Rusku.

1918 – Generál Radola Gajda přebral velení na severouralské –  jekatěrinburské frontě.

 

10. 10.

1914 – Počet českých důstojníků v České družině v Kyjevě dosáhl jedenácti.

1915 – Provedeno definitivní rozhodnutí o zavedení českého velícího jazyka v České družině ve vnitřním životě do stupně rota.

 

11. 10.

1914 – Provedeno svěcení praporu a přísaha České družiny v Kyjevě. (Podle ruského kalendáře 28. září 1914)

1915 – Nový společný znak Rakousko-Uherska.

1917 – Vyšlo první číslo časopisu „Československý voják“.

1917 – Veřejné prohlášení věrnosti Československému dobrovolnickému sboru v Padule v Itálii, Národní radě a národu.

 

12. 10.

1914 – Bayonnské ženy věnovaly československé dobrovolnické setnině ve Francii prapor, na nějž tato setnina přísahala věrnost.

1914 – Proběhla audience českých poslanců s ultimativními požadavky u císaře.

1914 – Od 12. 10. do 11. 11. 1914 probíhala první bitva u Yper.

13. 10.

1914 – Rota Nazdat obdržela svůj praporek s českým lvem a vojáci složili přísahu věrnosti.

1918 – Na Rusi byl založen ústřední technický orgán vojska, odbor armádního inženýra majora Havla.

 

14. 10.

1915 – Bulharsko vypovědělo válku Srbsku.

1918 – Proběhl pokus socialistických stran v Praze o prohlášení socialistické republiky.

1918 – Dohodové státy byly uvědomeny Edvardem Benešem o ustanovení se československé vlády v Paříži, rozhodnutím z 26. 9. 1918.

 

15. 10.

1917 – Slavnostní uvítání amnestovaného dra. Karla Kramáře v Praze.

1918 – Československa prozatímní vláda byla uznána Francií.

1918 – Ruské legie opustily Bugulum západně od Ufy.

1918 – Zřízeno železniční oddělení československých vojsk a zřízen ústřední orgán technických částí československého vojska. Došlo k reorganizaci technických rot u obou československých divizí, došlo k rozšíření telegrafní a radiotelegrafní roty.

1918 – Československá střelecká brigáda byla soustředěna u Vouziers ve Francii.

 

16. 10.

1915 – Anglie a Francie vypověděly válku Bulharsku

1917 – Parník Kursk s prvním transportem československých legionářů z Ruska do Francie vyplul z Archangelska. Odjelo 10 důstojníků, 1100 příslušníků mužstva a 100 absolventů důstojnického kurzu z Borispolu.

1918 – Byl publikován federalizační manifest císaře Karla o přetvoření Rakouska ve spolkový stát. Lze ho považovat za poslední pokus o zachování západní části Rakousko – Uherska vytvořením federace čtyř národních zemí – německé, české, polské a jihoslovanské. Tento manifest byl Národním československým výborem odmítnut 19. října 1918.

1918 – Ruské legie obsadily Molebskij závod u Permu na kungurské frontě.

 

17. 10.

1917 – Proběhla politická manifestace na Kramářově večeru na Žofíně v Praze.

1918 – V zahraničním výboru byl odmítnut Karlův manifest ze dne 16.10.1918 o přetvoření Rakouska ve spolkový stát delegací Čechů a Jihoslovanů.

1918 – Ruské legie po bojích s bolševiky obsadily stanici Kordon na kungurské frontě.

18. 10.

1915 – Rusko vyhlásilo válku Bulharsku.

1917 – V Žitomiru vznikl 1. československý záložní pluk Husitský jako doplňovací jednotka 1. československé střelecké divize.

1918 – T. G. Masaryk předal vládě Spojených států tzv. Prohlášení nezávislosti československého národa, také nazývané Washingtonská deklarace. Lze jej považovalt za vyvrcholení československého zahraničního odboje.

1918 – Americký prezident Woodrow Wilson odpovídá Rakousko – Uhersku zamítavě na mírovou nótu centrálních mocností a zamítá žádost o zprostředkování jednání o příměří a zahájení mírových jednání. Wilson sdělil, že Československá národní rada již byla uznána za válčící stranu s právem řídit věci Čechoslováků, čímž Spojené státy vyslovily souhlas s rozpadem Rakousko – Uherska.

1918 – Počátek boje 21. československého střeleckého pluku s německými jednotkami u Terronu ve Francii. Terron je symbolem bojového nasazení 21. československého střeleckého pluku. Celkové stráty jenom 1. praporu 21. československého střeleckého pluku byly 31 padlých, 175 zraněných a 12 nezvěstných. Boje probíhaly mezi 18. 10. a 27. 10. 1918.

 

19. 10.

1915 – Rusko a Itálie vypověděly válku Bulharsku.

1915 – T. G. Masaryk zahájil přednášky na Slovenském institutu při londýnské univerzitě.

1916 – Nové boje československých dobrovolců v srbské divizi u Amzače jihozápadně od Konstancy v Dobrudži.

1918 – Proběhl protest Československého národního výboru v Praze proti manifestu císaře Karla.

1918 – Generál Vojcechovskij převzal velení na povolžské frontě v Rusku.

 

20. 10.

1915 – Francouzští starodružiníci bojovali na srbské frontě na výšině Ricci.

1916 – Poprvé povoleno zřízení československé divize na Rusi.

 

21. 10.

1916 – Byl zřízen 1. československý záložní střelecký prapor, jehož úkolem bylo doplňování československých bojových jednotek.

1918 – Proběhl hlavní boj francouzských legií u Vouziérs.

1918 – Husákův prapor francouzských legií dobyl vesnici Terronu ve Francii.

1918 – Schválen Odbočkou Československé národní rady na Rusi status první československé válečné medaile Jana Žižky z Trocnova.

1918 – Jugoslávie prohlašuje svoji neodvislost.

 

22. 10.

1914 – Česká družina v počtu asi 1000 mužů odjela z Kyjeva na frontu. Z tohoto počtu bylo přes 700 československých dobrovolníků a zbytek byli Rusové.

1915 – Dohoda amerických Čechů a Slováků v Clevelandě o společném postupu v odboji. Tzv. Clevelandská dohoda byla uzavřena při společném jednání Českého národního sdružení a Slovenské ligy.

1917 – V Žitomiru vznikl 2. československý záložní pluk, který podléhal velitelství 2. československé střelecké divize.

1918 – 22. československý střelecký pluk bojoval u Vouziers u obce Chestres, což se stalo symbolem společného boje tohoto pluku a francouzských jednotek.

 

23. 10.

1914 – Rota Nazdar ukončila dvouměsíční výcvik, odjela z Bayonnu na frontu nedaleko Remeše a stala se součástí Marocké divize.

1918 – Boj francouzských legií u Clairefontaine u Vouziérs.

1918 – Sovětská vojska dobyla ruské město Buguruslan v Povolží. Jednotky 9. československého střeleckého pluku neměly dost sil a z toho důvod dostal 1. a 4. československý střelecký pluk rozkaz k protiútoku. Oba pluky odmítly splnit rozkaz, což vedlo velitele 1. československého střeleckého pluku J. Švece k sebevraždě.

 

24. 10.

1915 – České odvětví sociální strany v Chicagu v Americe vydalo manifest pro československou samostatnost.

1918 – Československá prozatímní vláda byla uznána Itálií.

1918 – Velitel italských legií generál A. Graziani byl vystřídán generálem Luigi Piccione.

1918 – Započala rozhodující italská protiofenzíva bitvou u Vittorio Veneta, která trvala do 3. 11. 1918.

 

25. 10.

1918 – Odjezd českých poslanců do Ženevy.

1918 – Dobrovolná smrt velitele 1. divize ruských legií plukovníka Švece na stanici Askakovo na belebejské frontě u Ufy.

 

26. 10.

1918 – Srbové posíleni Francouzi dospěli ve starém Srbsku k Dunaji.

 

27. 10.

1914 – Dopoledne přechází Česká družina za zvuků hudby bývalou rakouskou hranici u Brodů.

1918 – Rakousko – Uhersko požádalo Itálii o příměří.

1918 – Byla otevřena československá důstojnická škola pro pěchotu v Kyštymě na Urale.

 

28. 10.

1917 – Generál-major Šokorov jmenován velitelem Československého armádního sboru na Rusi.

1918 – Vznik Československé republiky.

1918 – V Rusku bylo na základě usnesení Odbočky Československé narodní rady zřízeno spořitelní oddělení a zahájena jeho činnost.

1918 – Byl sestaven 3. zdravotní vlak.

1918 – V Kurganu zahájil svou činnost Koňský záložní dvůr, který fungoval jako vojenský hřebčín s počtem asi 1000 koní.

1918 – Nota Andrassyova Wilsonovi o kapitulaci Rakousko-Uherska.

 

29. 10.

1917 – Transport „Kursk“ s československými legionáři z Ruska zůstal na cestě do Francie v New-Castle v Anglii.

 

30. 10.

1914 – Rusko vypovědělo válku Turecku.

1916 – Přijat první československý dobrovolec do bojujícího anglického pluku „Royal Welsa Fusiliers“.

1916 – V Kanadě bylo u 223. praporu více než 50 českých vojáků.

1918 – Deklarace Slovenské národní rady v Turčanském Sv. Martině pro československý stát.

1918 – Itálie uznala svrchovanost československého státu.

1918 – Zrádný pokus vojenského velitele Prahy, generála Kestranka, a Zanantoniho o zdolání československého převratu.

 

31. 10.

1918 – Prohlášení československých delegátů z vlasti na společné schůzi s Edvardem Benešem v Ženevě o zrušení svazku mezi Čechy a Habsburky.

1918 – Italské legie, jež přešly širokým proudem Piavu, postupují za troskami rakousko-uherské armády.

 



LISTOPAD

1. 11.

1914 – Česká družina dorazila do Lvova.

1917 – Vyšlo první číslo „Svobody“  v Kyjevě, pozdější orgán československých komunistů na Rusi.

 

2. 11.

1917 – Anglický podplukovník Cheke přehlížel československé oddíly v Anglii.

1917 – T. G. Masaryk pronesl manifestační řeč o československém vojsku v Kupeckém klubu v Kyjevě.

 

3. 11.

1914 – Rusko a Srbsko vyhlásilo válku Turecku.

1914 – Gubernátor Haliče, hrabě Bobrinskij, přehlížel ve Lvově Českou družinu.

1918 – Uzavřeno příměří mezi Rakousko – Uherskem a Dohodou ve Villa Giusti u Padovy.

 

4. 11.

1917 – Proběhla první výprava československých dobrovolníků z USA do Francie na lodi „Madonna“.

1918 – Vydán poslední armádní rozkaz T. G. Masaryka československým zahraničním vojskům o ustanovení československého státu.

 

5. 11.

1914 – Velká Británie a Francie vyhlásily válku Turecku.

1917 – Český oddíl jedoucí z Ruska do Francie byl přehlížen ve Winchesteru v Anglii.

1918 – Proběhl slavný návrat československé delegace ze Ženevy do Prahy.

 

6. 11.

1914 – Byl vydán rozkaz České družině, aby postoupila ze Lvova na západ k městu Jaroslav v Haliči.

1914 – Anglie, Francie, Belgie a Srbsko vypověděly válku Turecku.

 

7. 11.

1916 – Prezidentem USA byl opětovně zvolen Woodrow Thomas Wilson.

1917 – Došlo k bolševickému převratu v Petrohradě.

1918 – Bylo vytvořeno nejvyšší československé vyznamenání Československý vlečný kříž 1914 – 1918 udělovaný příslušníkům československého odboje za statečnost a významné činy. Autorem byl František Kupka.

 

8. 11.

1914 – Radko Dimitrijev, velitel 3. ruské armády, přehlížel Českou družinu v Jaroslavi.

1916 – Bylo zrušeno první povolení československé divize v Rusku.

 

9. 11.

1914 – Čtyři českoslovenští dobrovolníci přešli v přestrojení frontu, aby přinesli politikům ve vlasti zprávy o československém hnutím na Rusi.

1918 – Abdikoval německý císař Vilém II.

 

10. 11.

1917 – Ruské legie z rozkazu ruského velitelství zakročily proti bolševikům v Kyjevě.

1917 – V severní Itálii v bitvě u Caporetta došlo při ofenzívě německých a rakouských vojsk probíhající od 24. 10. 1917 k porážce italské armády.

1918 – Proběhla slavnost odevzdání praporů plukům 2. československé divize v Jekatěrinburku.

 

11. 11.

1914 – Rota Nazdar byla poprvé vyslána do zákopů 1. linie.

1917 – Loď „La Margueritte“ převážela československý oddíl z Ruska kanálem La Manche z Anglie do Francie.

1918 – Abdikace císaře Karla I.

1918 – Státy Dohody (Velká Británie, Francie) uzavřely s Německem příměří v železničním vagoně v Compiegne ve Francii. Konec První světové války.

1918 – Poselství prezidenta T. G. Masaryka ve Washingtoně k československé kolonii v Americe.

 

12. 11.

1917 – První vojenský transport z Ruska pod velením kapitána Husáka přijel přes Velkou Británii do francouzského přístavu v Le Havru. Jednalo se o největší transport československých dobrovolníků, 1200 mužů a 20 důstojníků.

1918 – Celá Francie jásá nad příměřím, které zavládlo v předvečer na frontě.

1918 – Ve Vigo Nuovo u Padovy v Itálii byl vytvořen 7. československý dělostřelecký pluk.

1919 – Vojska admirála Kolčaka opustila Omsk.

 

13. 11.

1917 – Dočasný velitel 2. československé divize plukovník Kanukov postoupil místo generálovi Podhájeckému.

1917 – Českoslovenští vojáci, kteří byli převezeni z Ruska, přijeli do Cognacu.  

1919 – Bylo vydáno československé memorandum v Irkutsku proti Kolčakově vládě.

 

14. 11.

1915 – Veřejné prohlášení zahraničního odboje o požadavku úplné samostatnosti československého státu manifestem českého zahraničního výboru v Paříži.

1918 – Přejmenováním Národního výboru československého vzniklo Národní shromáždění Československé republiky. Mělo za cíl vytvořit ústavu a připravit volby. Na první schůzi byl zvole T. G. Masaryk prezidentem republiky.

1919 – Sovětská vojska ovládla město Omsk.

 

15. 11.

1917 – Československý Husákův oddíl přijíždí do Cognacu, své budoucí garnisony ve Francii.

1919 – Vydáno nařízení o vojenské spořitelně a o založení banky československých legií na Sibiři „Legiobanky“.

 

16. 11.

1918 – Na Sibiř k československým vojákům přichází první ústřední zpráva o státním převratu a vzniku Československa.

1919 – Generál Jan Syrový vydal rozkaz o převzetí sibiřské magistrály mezi územím obsazeným sověty a Krasnojarskem do správy československého vojska.

 

17. 11.

1917 – Druhá výprava československých vojáků z Ameriky vyplula na lodi „Chicago“ do Evropy.

1918 –V Mandriolle u Padovy v Itálii vznikla z 11. střelecké brigády 6. československá střelecká divize (31., 32., 35. československý střelecký pluk) a z 12. střelecké brigády 7. československá střelecká divize (33., 34., 39. československý střelecký pluk).

1919 – Vypuklo povstání ruských sociálních revolucionářů ve Vladivostoku.

 

18. 11.

1914 – Česká družina dorazila do Tarnova. Po příchodu na fronu k Tarnovu se Česká družina rozdělila na různě velké části (roty, půlroky, čety, skupiny), které byly přiděleny k štábům divizí a pluků 3. ruské armády.

1917 – Velení 1. československé divize převzal po plukovníku Mamontovu generál Kolomenský.

1918 – Byla svržena vláda všeruského direktoria a došlo k takzvanému Kolčákově převratu v Omsku. Tento převrat proběhl s tichým souhlasem Velké Británie a Francie. Československé legie měli ke Kolčákově diktatuře odmítavý postoj.

1919 – Vladivostocké povstání bylo zlikvidováno, generál Radola Gajda byl zajat.

1919 – Zemřel plukovník Voronov.

 

19. 11.

1914 – V Moravské Ostravě byl popraven S. Kratochvíl z Přerova.

1914 – Došlo k prvnímu boji České družiny s rakousko – uherskými vojáky v Haliči u Tarnova.

1916 – Čeští poslanci se spojili v jednotný klub s názvem Český svaz, přičemž se v prohlášení vyslovili pro zachování Rakousko – Uherska.

1918 – Podkarpatští Rusové na sjezdu ve Scratonu v Pensylvanii rozhodli o připojení své země k Československu.

1919 – Lodnímu oddílu Československých vojsk ve Vladivostoku byl vydán 1. rozkaz.

 

20. 11.

1914 – První mrtví České družiny: bratři Řehák, Vasický a Černohorec Nikolič.

1917 – 3. Universalem byla prohlášena samostatnost Ukrajinské republiky ve svazku Ruska.

1918 – Prezident T. G. Masaryk nastupuje v New Yorku na anglickou loď „Carmania“ a vydává se na cestu do vlasti.

1918 – Ruské legie znovu obsadily Molebskij závod na kungurské frontě u Permu.

 

 

21. 11.

1916 – Ve Vídni zemřel František Josef I. a na trůn nastoupil císař Karel I.

1917 – První transport československých vojáků z Ameriky přijel do Francie.

1917 – První oficiální přehlídka československého vojska se uskutečnila v Cognacu.

1917 – Rozšířením 1. československého dělostřeleckého oddílu vznikla v Miropoli 1. československá dělostřelecká brigáda.

 

22. 11.

1917 – V Kyjevě bylo dohodnuto s ruskými vojenskými úřady, že československého vojska nebude zneužito v politických bojích v Rusku.

1917 – Čechům a Slovákům oddílu kapitána Husáka byly vydány francouzské stejnokroje.

1919 – Byla zřízena Banka československých legií, v roce 1939 byl změněn její název na Legiobanka.

 

23. 11.

1915 – Byla rozpuštěna Česká Obec Sokolská a Svaz Slovanského Sokolstva v Praze.

1917 – První oddíl československých dobrovolníků ze Spojených států byl slavnostně uvítán při příjezdu do Cognacu.

 

24. 11.

1915 –  Pod tlakem vojsk Německa, Rakousko – Uherska a Bulharska opustila srbská vláda a armáda zemi a přesunula se do Albánie.

1919 – MUDr. V. Girsa, nově jmenovaný plnomocník československé vlády na Rusi, se ujímá úřadu.

 

25. 11.

1918 – Při ministerstvu národní obrany v Praze byla zřízena Evidenční kancelář československých legií, která byla 1. ledna 1923 změněna na Kancelář československých legií.

 

26. 11.

1917 – Přijel 2. transport československých vojáků z Ameriky do Francie.

1917 – Rozšířením 2. dělostřeleckého oddílu byla založena 2. československá dělostřelecká brigáda.

 

27. 11.

1914 – 1. rota České družiny jako přední oddíl 44. ruské divize vstopila pochodovým pořádkem na bojiště u Tarnova.

1916 – Byla otevřena Národní radou Česká Tisková Kancelář v Londýně.

 

28. 11.

1918 – Ruské legie opustily Belebej západně od Ufy.

1918 – V Tomsku byla zřízena Československá nemocnice č. 2.

1918 – 21. československý střelecký pluk se přesunul nazpět do Darney, kde setrval až do odjezdu do vlasti.

29. 11.

1917 – Byl založen úřad československého sborového lékaře.

1917 – Do Cognacu dorazilo 30 československých vojáků a 7 důstojníků, kteří předtím sloužili v srbské armádě.

1918 – Prezident Masaryk se vrátil z Ameriky do Londýna.

 

30. 11.

1917 – 3. transport československého vojska vyjel na lodi „Rochambeau“ z Ameriky do Francie.

1920 – Byla skončen přesun československých legionářů z Ruska na půdě Československa.

 



PROSINEC

1. 12.

1914 – Česká družina překročila řeku Dunajec v Haliči.

1914 – Rakušané obsadili Bělehrad.

1917 – Byla vydána proklamace předsedů slovanských klubů na říšské radě ve Vídni o mírové nabídce ruské bolševické vlády.

1918 – Byla vytvořena Československá revoluční medaile udělovaná všem příslušníkům československých legií, kteří vstoupili do 28. 10. 1918.

 

2. 12.

1914 – Rakousko – Uherské jednotky dobyly Bělehrad, avšak Srbové ho 11. 12. 1914 dobyli zpět.

1916 – Číselný stav České brigády na Rusi dosáhl 5750 mužů.

 

3. 12.

1917 – Bolševická vláda v Rusku uzavřela příměří s Německem, Rakousko – Uherskem, Bulharskem a Tureckem.

1918 – Byly zrušeny šlechtické tituly v ČSR.

1918 – Ruské legie po boji s bolševiky dobyly Kušvu na kungurské frontě.

1918 – Byl obnoven plukovní soud zrušením ešaloních soudů, neboť došlo k přerušení plynulé přepravy československého vojska na východ.

1918 – V Cognacu ve Francii byl vytvořen 23. československý střelecký pluk. Organizoval se především ze slovenských příslušníků 21. a 22. československého střeleckého pluku a amerických dobrovolníků. Československá brigáda se přeměnila v 5. československou střeleckou divizi.

 

4. 12.

1914 – Genrál Radko Dimitrijev rozkazem číslo 9502 dovolil zajatým Čechům vstupovat v rámci 3. ruské armády do České družiny.

1918 – Plukovník Otakar Husák přijel do Prahy.

 

5. 12.

1914 – 1. rota České družiny přešla řeku Vislu.

1917 – Dotaz 83 německých poslanců na říšské radě ve Vídni o chování Čechů ve světové válce.

 

6. 12.

1914 – Projev československé kolonie v Buenos Aires v Argentině pro Dohodu a československou samostatnost.

1915 – Byl zahájen soudní procs s dr. Karlem Kramářem a dr. Aloisem Rašínem za trestný čin velezrady ve Vídni.

1918 – Proběhla bitva s Maďary u Hlohovce na Slovensku.

 

7. 12.

1917 – Spojené státy americké vypověděly válku Rakousko – Uhersku.

1918 – Ruské legie obsadily Bisertskij závod na permské frontě.

1918 – Štefánikovo poselství ruským legiím v Čeljabinsku.

1918 – 1. československý střelecký pluk navštívil hrob plukovníka Švece v Čeljabinsku.

 

8. 12.

1914 – Vyvrcholení ruské ofenzívy v Haliči.

1914 – Na Krakovské silnici byli zabiti granátem starodružiníci Hlasivec, Jedlička a Martinovský.

1917 – Zahájena konference československých sociálních demokratů v Kyjevě, došlo k odštěpení komunistů.

1918 – Proběhla slavnostní přísaha Československého armádního sboru italských legií Československé republice v Padově v Itálii za přítomnosti italského krále.

 

9. 12.

1917 – 3. transport československých vojáků z Ameriky připlul do Francie.

1919 – Vyplul první vojenský transport bojových jednotek československého vojska z Vladivostoku do vlasti, kterému předcházelo několik lodních transportů invalidů.

 

10. 12.

1914 – Byly prováděny rozvědky Českou družinou v oblasti u Krakova.

1918 – Prezident Československé republiky T. G. Masaryk navštívil v Darney československé vojáky.

1919 – Při úřadě plnomocníka československé vlády na Sibiři zřízen „Ústřední národohospodářský výbor“.

 

11. 12.

1914 – V bojích s německými vojáky padl první český legionář – francouzský starodružiník Lumír Březovský ve věku 16ti let.

 

12. 12.

1914 – Velkokníže Nikolaj Nikolajevič, upozorněn na cenné výsledky české výzvědné služby, dal první podnět k dobrovolnickému náboru zajatých Čechů.

1916 – Německo – rakouko-uherská nabídka míru Dohodě.

1917 – Odbočka Československé národní rady na Rusi začala vydávat časopis „Československý deník“.

1917 – T. G. Masaryk pronesl řeč na schůzi utlačovaných rakouských národů v kyjevském cirku.

1918 – Byl zřízen Epidemicko – bakteriologický ústav československých legií, jehož sídlem byl zpočátku Čeljabinsk a od června 1919 Jenisej a od ledna 1920 Vladivostok.

 

13. 12.

1916 – Vydán rozkaz, který zakazoval oslovovat důstojníky oslovením bratře. V ruské armádě se oslovovali vyšší důstojníci „Vaše Vysokoblahorodí“, nížší „Vaše blahorodí“, poddůstojníci „Gospodin“.

1918 – Ruské legie obsadily Kordon u Permu.

1919 – Poslední ešelony 2. československého střeleckého pluku odjíždějí z Irkutska.

 

14. 12.

1916 – České národní sdružení v Americe uznalo Národní radu v Paříži za jediného reprezentanta národa před cizinou.

1916 – Rozchod Josefa Düricha s Československou národní radou v Paříži.

1918 – Odjel první vojenský transport italských legií z Itálie do Československa.

1918 – V Jekatěrinburgu zrušena Odbočka Československé národní rady na Rusi a místo ní zřízen generálem M. R. Štefánkem „Prozatímní odbor ministerstva národní obrany“ rozčleněn na 5 úřadů národní obrany.

 

15. 12.

1914 – Srbové dobyli nazpět Bělehrad.

1917 – 4. výprava amerických Čechoslováků se soustřeďuje v New Yorku k odplutí.

1917 – U 2. československé střelecké divize v Jagotíně vznikl úderný prapor.

 

16. 12.

1917 – Francouzský prezident Raymond Poincaré vydal dekret, kterým povoluje zřízení československého vojska ve Francii za politického vedení Československé národní rady. Tím uznal československé vojsko ve Francii jako samostatnou „autonomní“ armádu.  

1918 – První nemocniční vlak italských legií přijel do Prahy.

1918 – T. G. Masaryk byl hostem u italského krále, vykonána za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka přehlídka italských legií v Padově.

 

17. 12.

1914 – Rozkazem 3. ruské armády ustanoveno, že každý rakousko-uherský zajatec, který o to dobrovolně požádá, může být přijat do České družiny.

1917 – Uzavřeno příměří Ruska s Německem a Rakousko-Uherskem.

 

18. 12.

1914 – T. G. Masaryk odjel z Prahy do zahraničí.

1918 – Ruské legie obsadily stanici Šumkovo na kungurské frontě.

 

 

19. 12.

1917 – S podpisem francouzského prezidenta Poincaré byl vydán slavný dekret francouzské vlády o 7 článcích o utvoření Československé armády ve Francii.

1918 – Ruské legie opustily Birsk severně od Ufy.

1918 – 1. prapor 21. československého střeleckého pluku odjel do vlasti, další jednotky pluku jej následovaly do konce roku 1918.

 

20. 12.

1917 – O Dekretu francouzské vlády, nedávno vydaném, píše Pierre de Quirielle v „Journal des Débats“, že je to koruna československého úsilí o státní samostatnost.

1918 – Ruské legie obsadily Kungur na permské frontě.

 

21. 12.

1918 – Příjezd prezidenta T. G. Masaryka do Prahy a jeho slavnostní prezidentský slib na ústavu.

1919 – Bylo zahájeno protikolčakovské povstání v Čeremchově na Sibiři.

 

22. 12.

1917 – Po uveřejnění francouzského dekretu píše T. G. Masaryk velkou výzvu zajatým Čechům a Slovákům ke vstupu do armády.

1917 – Zahájeno mírové jednání bolševického Ruska s centrálními mocnostmi v Brest – Litevsku.

1918 – První poselství prezidenta Masaryka národnímu shromáždění.

 

23. 12.

1914 – Byl zastřelen redaktor Josef Kotek v Moravské Ostravě pro velezradu.

1914 – České družině došla zpráva, že rakousko – uherský generální štáb vydal 1. rozkaz proti československým dobrovolcům, kteří tímto byli považování za zrádce.

 

24. 12.

1914 – Štědrovečerní výzvědná činnost České družiny v Haliči. Rusové zachovali úmyslně poměrný klid.

 

25. 12.

1914 – Podporučík Stanislav Čeček s 20 starodružiníky zajal rakouskou rotu o 144 mužích.

1917 – Bylo uveřejněno Masarykovo provolání k československým zajatcům pro vstup do vojska. 

1918 – Ruská sibiřská armáda dobyla Perm.

 

26. 12.

1917 – Poprvé se objevuje spis samostatného velitelství československého depotu 21. československého střeleckého pluku.

1918 – Generál Gajda byl jmenován velitelem ruské sibiřské armády.

 

27. 12.

1915 – Štáb České družiny na statku Iváváni u Slucka.

1918 – Nejvyšší vojenská rada vítězných dohodových mocností na návrh československých zástupců stanovila dočasnou demarkační linii mezi Slovenskem a Maďarskem, tzv. Piccionovu linii.

 

28. 12.

1914 – Prvý ruský ústup v Haliči od Krakova k Tarnovu, s nimi ustupuje i část České družiny.

1917 – 1. československá samostatná telegrafní rota vydala svůj 1. rozkaz.

 

29. 12.

1917 – 5. výprava československých vojsk z Ameriky odjíždí z New Yorku na cestě do Francie.

 

30. 12.

1916 – Byl zavražděn v Petrohradě Gregorij J. Rasputin.

1918 – Československá vojska na Rusi opustila Ufu.

 

31. 12.

1916 – Dohoda zamítla nabídku ústředních mocností na zahájení mírového jednání.

1919 – Osvětový kroužek 7. československého střeleckého pluku tatranského vybral do tohoto dne na „České srdce“ 100 000 rublů.

 


Sestavila: Monika Doubková

 


Použité zdroje:

KUTTAN, Vena. 1924. Česká ročenka, každoroční populární encyklopaedie praktického vědění pro každého. Ročník první. Tiskem a nákladem Jana Kobese v Plzni, 1924.

MEDEK, Rudolf. 1923. Legionářský almanach 1923. Praha : péčí Památníku odboje, 1923.

KAMPER, Jaroslav, NĚMEČEK, Zdeněk. 1922. Umělecký almanach legionářský. 1. vyd. Praha : Kruh starodružiníků, 1922.

JUZA, Josef. 1998. Čs. legionáři okresu Rychnov nad Kněžnou 1914-1921, 1. díl. Vyd. 1. Rychnov nad Kněžnou : Okresní úřad : Státní okresní archiv, 1998.