toggle

Stránky archivovány

 

Návštěvnost


Dnes:25
Včera160
Tento měsíc:2966
Celkem:351597

Anketa

V jakých legiích bojoval Váš předek?
 

Překlad

Czech Belarusian Bulgarian Chinese (Traditional) Croatian Danish Dutch English Estonian Finnish French German Greek Hungarian Italian Japanese Latvian Lithuanian Macedonian Norwegian Polish Portuguese Romanian Russian Serbian Slovak Slovenian Spanish Swedish Ukrainian
Seidlová Božena Tisk Email

seidlovaBožena Seidlová se narodila 1.8. 1892. Působila jako sokolská pracovnice, publicistka, autorka knih pro mládež, překladatelka z ruštiny. Během 1. světové války spolupracovala s českým odbojem, pracovala jako zdravotní sestra, kurýrka z Kyšiněva do Ruska. Později se provdala za Vojtěcha Holečka.

„ Přes bolševické fronty“

Deník Boženy Seidlové je autentickým vyprávěním ženy, v té době téměř ještě dívky, která v průběhu 1. světové války spolupracovala s naším vlasteneckým odbojem v Kyšiněvě, kde

se nacházela Československá kolonie. Ve svém deníku Seidlová popisuje události, kterých byla svědkem a to od ledna roku 1918. V této pohnuté době bylo potřeba každého statečného Čecha, aby se náš národ mohl oprostit od německého útlaku. Božena Seidlová v převlečení za vesnické děvče, jindy v úboru zdravotní sestry, cestovala za našimi bratry legionáři bojujícími v Rusku. Jejím úkolem bylo předat důležité informace o činnosti domácího odboje.

Podle dochovaných záznamů z jejího deníku, přešla německo-ruskou frontu celkem třikrát. Její první cesta vedla z Kyšiněva do Ruska, s našimi bratry se setkala ve městě Stavropol, ústně našim předala důležité informace a pozdravy z domoviny. S čerstvými zprávami se vrátila zpátky do Kyšiněva. Do Ruska vycestovala i podruhé, po dlouhé, strastiplné cestě Čechoslováky zastihla nedaleko Abdulinu. Cesta zpátky byla již příliš nebezpečná, pokračovala tedy s našimi dále na východ a společně s nimi se vrátila domů cestou po moři.

Kým byla tato vyjímečná žena pro naše hochy, nejlépe vystihuje úvod z  deníku Boženy

Seidlové, napsaným bratrem legionářem Františkem Langerem: „Odvážné putování sestry Boženy Seidlové, které ve svých vzpomínkách líčí, jest z těch nekrvavých příhod a odvážných, junáckých kousků, jež na pozadí krvavé války odrážejí se jako milý úsměv. Mladé děvče vydává se na tisícikilometrovou pouť, aby uvidělo své a přineslo jim zprávy. Nejenom to: vrací se zpět a po čase probírá se k nim znovu. Na každém kroku osamělé poutnici hrozí smrt, bude-li poznána. A přece: jede vlakem, parníkem, na vozíku, jde pěšky, vidí hořící vsi, rozbité mosty, naslouchá hukotu děl, žije ve špíně, hladoví, dře si nohy do krvava… A to vše, aby viděla své hochy, a vykonala, co jest její povinností. Čteš z řádků sestry Boženky ( tak jsme jí říkali ), jak radost z přivítání , když se s nimi setkala, odměnila ji dokonale. Čteš úzkost, jakou o ně měla, když spěchala, aby dostihla ustupující armádu. Jest opravdovou sestrou, jdoucí za bratry. Měli jsme rádi sestru Boženku. Každý z nás zná fotografii, na níž je vyobrazena v převlečení selského děvčete, když jí byl připiat na bluzičku francouzský válečný kříž, ale doceniti její výkon možno až nyní, když její vzpomínky dostáváme do rukou. Když poznáváme ji s celou její ženskostí a veškerým jejím měkkým soucitem a něhou. Zůstala uprostřed událostí stále jemným, dobrým člověkem – ženou. Žila

v každém okamžiku srdcem. Uchovala si vnitřní teplo, které my všichni pomalu ztráceli. A tak počin sestry Boženky jest lícem na rubu našeho tehdejšího života. Hrají v něm měkké tony, kterých jsme tehdy neznali. A vzpomínky naše v té formě, jak je sestra Seidlová napsala, prosté a upřímné – budou účastníkům těžkých dob v Rusku a na Sibiři jako sluníčko uprostřed mraků.“

Tolik o životě Boženy Seidlové, která se stala mým osobním vzorem “krásného“ člověka…

Podrobnější informace se mi prozatím nepodařily vypátrat.


Autor: Radka Růžičková