Josef Berný se narodil 24.5.1887 v obci Prasek, okr. Nový Bydžov, které byly i jeho domovskou obcí. Jako vzdělání uvedl nižší gymnázium, resp. 4 třídy gymnázia. Gymnázium asi celé nedokončil, protože zaměstnán měl být jako strojní zámečník (jinde uvedeno strojník). Jako svou politickou příslušnost uváděl „sociální demokrat“. Před válkou byl svobodný. Jako své příbuzné uváděl otce Josefa Berného z Praseka.

V době I.světové války sloužil u c.k.zeměbraneckého pluku č.12. Dosáhl hodnosti svobodníka.

Zajat byl 9.11.1915 v obci Kolky. Jako poslední místo zajetí uvádí Kyjev.

Do čs.vojska byl zařazen podle některých dokumentů 6.9.1917. Podle jiných materiálů se přihlásil 18.9.1917 v Borispolu a do čs.vojska byl zařazen následující den 19.9.1917, pravděpodobně tamtéž. Do čs.vojska byl zařazen jako střelec, a to do 8.č.-s.střeleckého Slezského pluku do oddílu „zákopních děl“ (jinde „okopních děl“). Obdržel osobní číslo 33924. 8.10.1917 byl zvolen členem výboru oddílu a 9.10.1917 členem plukovního výboru.

Zde je třeba vysvětlit problematiku rotních, plukovních, divizních atd. výborů, dobově „komitétů“ nebo „sovětů“. Komitéty byly jednou z „vymožeností“ revoluční doby roku 1917, doby po svržení cara Nikolaje II., doby bezhlavé tzv.demokratizace ruské armády. V ruském prostředí byly komitéty rejdištěm levých a ultralevých (bolševických) agitátorů, kteří pod rouškou snah o ukončení války za německé peníze rozkládaly ruskou armádu. Toto se dělo s vydatným přispěním ruských „demokratických“ vlád té doby, zejména vlády Kerenského, které v zemi dopustili osudné dvojvládí sovětů a státní dumy (řádného parlamentu), resp. vlády. Nástupcem sovětů byl v pozdějších letech mimo jiné i Nejvyšší sovět, komunistický parlament SSSR.

V prostředí čs.jednotek se naštěstí výbory chovaly jinak, v roce 1917 se staraly hlavně o dozor nad plynulým zásobováním a zaopatřením vojáků.

10.12.1917 byl Josef Berný povýšen na svobodníka. Po odjezdu Č.-s.armádního sboru z Ukrajiny se Josef Berný zúčastnil bojů na Dálném Východě a na severouralské (protibolševické) frontě. Za chrabrost v bojích byl 15.7.1918 povýšen na desátníka.

29.8.1918 byl převeden v rámci pluku do vozatajské roty. V průběhu dalšího času začal mít Josef Berný pravděpodobně zdravotní problémy. 16.7.1919 je v rozkazu pluku uveřejněn výsledek prohlídky před plukovní lékařskou komisí, která zasedala ve dnech 10.-13.7.1919. Plukovní komise navrhla prohlídku Josefa Berného před divizní lékařskou komisí. 19.7.1919 se konala tato komise při II.divizi v Tomsku. 20.7.1919 je v rozkazu pluku uveřejněn návrh divizní komise na evakuaci Josefa Berného do vlasti. Jako nemoc-diagnóza se uvádí „Apicitis-Bronchitis“.

17.8.1919 (jinde je 15.8.1919) byl Josef Berný evakuován a vyškrtnut ze stavu pluku a plukovního obozu (vozatajské roty). Od 8.pluku odjížděl z Mariinska. Po cestě zdravotním vlakem č.1 byl 18.11.1919 (jinde 22.11.1919) evakuován z Vladivostoku do vlasti na japonské lodi Italy-Maru. Z čs.vojska byl Josef berný propuštěn Čs.domobraneckým okresním velitelstvím v M.Boleslavi 15.4.1920 s poznámkou „zdráv a bez infekce“.

Autor: Bernard Panuš