4. Čs. stř. pluk "Prokopa Velikého" - vznik Tisk

4. č.-s. stř. pluk Prokopa Velikého vzniknul jako jedna z posledních jednotek tvořícího se Č.-s. armádního sboru. Za první místo formování pluku bylo určeno městečko Polonnoje  a okolí. Rozkaz č. 1 byl vydán 21.9.1917. Velitelem pluku byl určen plk. N.J. Šiškovský. Pluk se po několika týdnech, mezi 17. - 18. 10.1917, přesunul do městečka Romanovo a okolních vesnic. Základem pluku byli zkušení vojáci z 1. a 2. pluku, doplnění novými dobrovolníky ze záložního praporu.

Pluk byl přirozeně postaven podle ruských předpisů, se všemi zdokonaleními, které přinesla válka. K 15.1.1918 měl pluk štáb pluku s velitelem, zástupcem velitele, pobočníkem, hospodářem, pokladníkem, ubytovatelem, správcem plukovní kanceláře, 1 plukovního a 3 praporní lékaře, zbrojíře, dále I. - III. prapor (v každém praporu 4 roty, celkem 1. - 12. rota), oddíly: 2 kulometné, jízdní výzvědný, zákopnický, strážní, spojovací, plynový, zásobovací rotu, hudební oddíl a poddůstojnickou školu. V pluku existovala i plukovní prodejna. Později byl vytvořen ještě bombometný oddíl (oddíl zákopových děl). V prosinci 1917 k pluku přišli čs. Kornilovci a vytvořili 4. a 12. rotu a plukovní hudbu. Dne 8.1.1918 se malý oddíl pluku v čele s por. Gayerem účastnil nedaleko Romanova boje s bandou lupičů, bývalých vojáků. V boji měl pluk prvního padlého, prap. Tomka. V době od 16. do 18. 1.1918 se pluk přesunul zpět do Polonného, ale 20.2.1918 vyrazil na pochod na východ. To mělo souvislost s politickými událostmi.

Po bolševickém převratu se 4. pluk ocitnul na území autonomní Ukrajiny, která se brzo ocitla ve válce s bolševiky. Bolševici také vyjednávali o uzavření míru s Německem a Rakousko-Uherskem, ale podmínky se jim zdály příliš tvrdé. Ústřední mocnosti začaly postupovat do nitra bývalé Ruské říše, současně Ukrajina vyhlásila samostatnost a požádala Ústřední mocnosti o pomoc. Situace pro čs. vojáky, z pohledu Rakousko-Uherska nepřátelé a vlastizrádci, se stávala neudržitelnou. Č.-s. sbor byl prohlášen za součást spojeneckých armád a bylo rozhodnuto o jeho odjezdu do Francie.

Autor: Bernard Panuš

(Texty z výstavy v Hradci Králové, které budou výhledově publikovány v brožuře k výše zmíněné výstavě.)